Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní
				příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke
				konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv
				vulgarismy.
			
		 
			
            
					
							Jan Zelenka
						21.9.2020 13:40
						Jitko, krásné, jsme naladěni na stejnou vlnu.
						
					 
					
							Jana Šenbergerová
						21.9.2020 11:06
						Naštěstí dítě v nás si tu cestu najde i bez zámku a klíče. Moc hezká báseň. ♥
						
					 
					
							Marie Doušová
						21.9.2020 11:04
						Dětství se nevrátí  a to je dobře , ale hezky vyjádřené básní. Moc se Vám to Jitko povedlo.
						
					 
					
							Zuzana Pivcová
						21.9.2020 09:27
						Moc vzpomínat asi znamená si nevědět příliš rady se současností. Ale taková Ty, Jituš, nejsi. Ty si zavzpomínáš, i třeba na nějakého náhodného kluka v mládí, a příště zase dáš slovo Vašemu Albertovi, aby sdělil, co je u Vás nového. To velmi oceňuji a už se těším.
						
					 
					
							Irena Mertová
						21.9.2020 09:07
						Hezké,  na dětství vzpomínám čím dál častěji :-)
						
					 
					
							Jitka Chodorová
						21.9.2020 08:51
						Děkuji za komentáře, já si myslím, že báseň není smutná, jen bych řekla, že je to realita staršího člověka, vlastně všech, kdo už nejsou dětmi.
						
					 
					
							Dana Puchalská
						21.9.2020 08:31
						To je ale smutná báseň. 
						
					 
					
							Marie Novotná
						21.9.2020 07:10
						Otoč se a najdeš nové dveře.
Tam jiná pohádka teď otevře se.