Vzpomínka po roce

Zuzi, ku přečtení článku jsem se dostala až teď. Pokud jsem na chatě, nemám internet, tak mi unikl. Muselo to být děsivé, z vyprávění mě mrazilo. Jsem ráda, že ses vrátila v pořádku tělesně, psychiku to určitě poznamenalo. Na pana Menlíka, toho zvláštního svérazného člověka vzpomínám s úsměvem.

Zažil jsem poměrně velké zemětřesení v Chorvatsku, popraskala voda a spolu s majitelkou jsme až do rána uklízeli a likvidovali škody. Není to příjemné, leč, Středomoří je tektonická oblast. Pana Mendíka jsem příliš neznal, ale jeho komentáře se mi vůbec nelíbily. Byly velmi svérázné.

Zuzko, psala jsi mi, že jsi prožila v Albánii zemětřesení, ale až teď jsem pochopila tu hrůzu, kterou jsi si prožila. Taky si myslím, že už jsi se s tím zážitkem nějak vyrovnala, když jsi schopna o tom psát, díky. Díky i za vzpomínku na Frantíška, i když nemohu napsat, že jsem si s ním porozuměla, určitě zanechal na portále nesmazatelnou stopu.

Velice nepříjemný zážitek.

Děsivé zážitky.

Vzpomínka na zemětřesení je děsným zážitkem, a František mě nijak k srdci nepřirostl. Ale o mrtvých jen dobře.

Ráda jsem si připomněla tvou zkušenost i vzpomínku na pana Mendlíka. Něčemu se vyhneme, něčemu neuniknem. Život. Krutý, smutný, krásný. Dík!

Zuzko, muselo to být děsné. A na Františka si vzpomenu často...

Zuzko díky za vzpomínku na Františka a za přiblížení atmosféry, ve které jsi se před rokem nedobrovolně ocitla. Hlavně že jsi se vrátila v pořádku po stránce fyzické. Ta psychická se Ti bude ještě dlouho připomínat...

Zuzko, také jsem si na Tebe hned vzpomněla, když jsem vloni četla to co se stalo. Přála jsem si, abys byla v pořádku a netrpělivě čekala na zprávy od Tebe. Věřím, že ty vzpomínky se Ti budou vracet. Na jedné straně ty hezké, které si za 5 let prožila a na druhé ta, na kterou se dá těžko zapomenout. Ale vše dobře dopadlo a jsem moc ráda, že jsi tu námi. Na Františka se pamatuji jen občas z komentářů, ale moc jsem toho o jeho životě nevěděla.