Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní
příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke
konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv
vulgarismy.
Hana Rypáčková
8.12.2020 08:32
Chápu ji. Většina mých vrstevníků má vnoučata velká a sil ubývá . ale potěšení s malými je to veliké . Taky nám nový život narodí..
Alena Várošová
1.12.2020 15:59
Hano,popsala jste skutečný příběh a snad každý člověk má podobný zážitek , jak to napsala Alenka V "Pánbůh vzal, pánbůh dal". Začátkem listopadu se mé kamarádce od mladšího syna sice v pozdějším věku narodilo první dítě vnučka pětařtyřicetileté přítelkyni jejího syna,.Její první syn,který neměl děti v 48 letech zemřel o týden později,byl 4 roky vážně nemocný.Jeden odešel,aby na jeho místo v rodině nastoupilo nové pokolení i když jeho bratra.Takže nemocné srdce matky, trochu pookřálo jejím prvním vnoučetem.Taky smutný příběh.
Oldřich Čepelka
20.10.2020 18:50
Krásně napsáno. Sice smutné, ale pokračujte v příspěvcích, to vše přece patří k životu.
Dana Puchalská
19.10.2020 09:57
Někdy jsou v životě opravdu smutné chvíle. Takže i já přeju jen a jen veselejší chvilky.
František Matoušek
17.10.2020 16:13
Život přináší radost i žal. My jsme měli takový špatný rok 2015. Nejprve zemřela v březnu snaše maminka, potom zemřel manželce v červnu bratr a v prosinci zemřel bratr můj. Byly to smutné chvíle. Chvíle osamnění čekají mnohého z nás.
Alena Vávrová
17.10.2020 15:15
Darmo se neříká "Pánbůh vzal, pánbůh dal". Když mi zemřel manžel, tak do dvou týdnů se mi narodil vymodlený vnouček od dcery. Zjevem i povahou andělíček - dárek z nebe.
Daniela Řeřichová
17.10.2020 13:11
Když zůstane člověk nedobrovolně sám, je to zlé. Vaše švagrová má nyní díky vnoučkovi nové světýlko v životě a ve Vás velkou oporu.
Jan Zelenka
17.10.2020 11:26
Tyto smutné chvíle čekají nás skoro každého. Když občas hledám nějaké fotky na FD a prohlížím naše cesty, všude vidím svou smějící se ženu a beru to jako křivdu, že odešla dříve, než já, když byla daleko mladší.
Jana Šenbergerová
17.10.2020 11:14
Hezky napsaný smutný příběh ze života. Bohužel každá závislost je dříve či později zhoubná, pokud se neléčí adekvátním způsobem. Švagrové přeji, aby ji nic takového nepostihlo.
Zuzana Pivcová
17.10.2020 09:59
To je věčný koloběh života. Je zlé, když si člověk dává za vinu něco, co ve skutečnosti rozhodně nezavinil. Přeji všem včetně Tebe hodně radosti.