Ztráty a nálezy

Tomu hroznému pocitu, když zjistíte, že vám něco tak důležitého chybí, moc dobře rozumím. Zrovna nedávno jsem zapomněla peněženku položenou na poličce u pultu v recepci u lékaře. Platila jsem kartou nějaký poplatek a zároveň se objednávala. Na ztrátu jsem přišla, až když jsem dojela metrem domů a šla nakoupit. Nohy se mi při tom zjištění podlomily. Naštěstí mi recepční po zavolání potvrdila, že ji nějaká pacientka na peněženku upozornila a že ji má pro mě schovanou. Měla jsem štěstí :-).

Peněženku jsem jednou zapomněla v obchodě. A bylo tam opravdu dost peněz. Jakou já měla radost, když ji obchodník našel a zavolal mi, to si jistě dovede každý představit. Je to už dlouho, onen Vietnamec tu už není. Ale patřil mezi slušné lidi.

Tohle se mi stalo s drahými brýlemi na řízení auta, které mi po roce našla vnučka pod předním sedadlem. Sláva, je vidět, že andělíček stražniček funguje.

Marně lovím v paměti, zda jsem já někdy ztratila peněženku, ale asi zatím ne. Tak doufám, že tu za pár dnů nenapíši podobný článek.

Ještě dodám svůj příběh. Před lety jsem nechala peněženku na pultě v drogerii. / 3 000,- plus všechny doklady/ Vrátila jsem se během pár minut, prodavačka to nepřiznala.. Takže ihned jsem šla na policii, do banky, kde mi OPRAVDU!! jen na nahlášení rod. čísla vyplatili 42.000,- Kč na ruku...asi i zablokování karty... Jedu domů a asi za půl hodin volá měst.policie, že mají mojí peněženku... Vracím se... hned naproti drogerii v průjezdu obyt. domu jsou poštovní schránky. Tam jí našel zastrčenou starý pán a odnesl jí hned na policii / kousek dál v ulici/. Byly tam všechny doklady, krom těch 3.000,- kč...Tak jsem zase nakráčela do banky, provedla vklad/ opravdu si už nevzpomenu, zda mi vystavili hned novou kartu, nebo co vše to obnášelo. Ale byla jsem ráda, že mne minul koloběh s opatřením dokladů... Na paní prodavačku jsem se vykašlala, nepřiznala by se, asi by se musely brát otisky z mé peněženky a to policie nenavrhla... Takže, konec dobrý, krom těch peněz..

Mám také zkušenost se ztrátou peněženky, ale já už jí nikdy nenašla . Věděla jsem ,kde jsem jí nechala a když jsem se vrátila během 5 minut ,tak prodavačka prohlásila, že tam nic na pultě nezůstalo. Bylo mi to divné ,vždyť tam během té doby nikdo nepřišel,ale co se dalo dělat,musela jsem jí věřit , že peněženka sama odešla a já se s ní holt nepotkala. Dříve jsem měla v peněžence jen peníze/500Kč/ a lístek z čistírny a pár fotek dětí. Ještě že jsem v čistírně potkala paní ,která si mě pamatovala a kabát jsem po nějaké době dostala .Od té doby si na peněženku dávám veliký pozor ,neboť dnes už má docela dost karet o které bych nerada přišla.

Děkuji za vaše odpovědi, jednoho potěší, že se to nestává jen jemu. :-)

Také se mi občas stane, že nemohu něco najít a nakonec se to objeví. Ten krásný pocit úlevy znám. Peněženku jsem jednou ztratila a jednou mi byla ukradená v obchodě, když jsme s dcerou kupovaly šaty do tanečních. :-(

Hlavně, že je to příběh s dobrým koncem. Také jsem zažila několikrát podobné situace. A ta radost, když se hledaný předmět najde.

Stejnou situaci jsme zažili na Taiwanu. Manželovi zřejmě při vylézání z taxíku, který nás přivezl do hotelu, vypadla z kapsy peněženka. Naštěstí jsme měli od taxikáře vizitku, takže jakmile jsme zjistili ztrátu, požádali jsme recepční, aby taxikáře zkontaktovala. Taxikář přijel a skutečně jsme peněženku našli. Byla pod sedačkou.