Soňa Prachfeldová
24.10.2020 20:09
Máme rozdány karty, někdy je to tak, podruhé naopak. Prohry i výhry, smutek i radost, žalost i naděje. Důležité je, mít pořád chuť žít, pořád něco hezkého čekat, prostě drobné i větší radosti tu pro nás ještě pořád jsou. Honzo dlouho ještě rozbaluj bonbonky života a v nich schovanou dobrou náplň.
Dana Puchalská
24.10.2020 17:07
Děkuju za velice hezký článek. Glosa je víc něž krásná, stejně jako báseň. A proto ještě jednou děkuju.
Věra Lišková
23.10.2020 14:11
Glosa se krásně čte, líbí se mi i báseň. Přeji ještě mnoho splněných tajných přání.
Jana Šenbergerová
23.10.2020 13:04
Pěkný průřez životem ukončený krásnou básní. Přeji ještě hodně místa k naplnění.
Věra Ježková
23.10.2020 11:36
Jendo, děkuju. Nápodobně. :-)
Jan Zelenka
23.10.2020 11:34
Děvčata, děkuji za ohlasy. Glosa je psána pochopitelně s určitou nadsázkou. Já mám život rád. A všechna protivenství, která mi v průběhu času připravil, mě spíše nakopla směrem kupředu. Určitou míru optimismu musíme mít i v tomto těžkém čase. Věrko, v mé životní mozaice máš hodně místa a je to ta část radostná. Vždyť - život je krátký a smutek i radost jsou dítka jedné matky!
Hana Nováková
23.10.2020 09:41
Zuzko, jsme na stejné notě, při čtení básně mě napadla také věta z písně VN, měla jsem tu písničku ráda. Pane Zelenka, s Vaším dovolením si báseň uložím, je nádherná, procítěná, pravdivá. Jen se zamyslím, život je prevít, připraví nám dobré i zlé, každému v jiném poměru, ale to už je osud, který životem dokáže zacloumat jak k smíchu, tak i k hořkým slzám. Ale přeci žovot nemůže být jednotvárný, byl by nudný, bez vzrušení, radosti, bez lásek a marných nadějí. To nejde. Jen toho zla by mělo být jen tak tak, aby se neřeklo Nemyslíte?
Anna Potůčková
23.10.2020 09:36
Myslím že i z mých út někdy zaznělo, že život je prevít. Ale když tak o něm momentálně přemýšlím, tak jsou tam úsek různorodé. Jsou tam krásné vzpomínky, ale i ty z druhé stran.....i ty smutné a i když b člověk na ně rád zapomněl, tak to nejde. Takže myslím, že životní mozaiky jsou z různě velkých a různě barevných kamínků snad u každého jedince. Hezký článek, který vybízí k úvaze o životě a touze žít dál a nebránit se ničemu, co by mohlo být přínosem apod.
Zuzana Pivcová
23.10.2020 08:58
To někde zpíval kdysi Vašek Neckář, že "život je prevít, ale já ho mám rád". Především je to velký dar. A někdo chytrý, už nevím, kdo. napsal: Život byl vždycky dar nad mé síly, kdykoliv jsem byl sám. A s tím nesouhlasím, protože se životem nejsem nikdy sama. Vy máte podle mne hodně životních sil včetně tvůrčích, užívejte si jich a za každé tvůrčí zveřejnění budu ráda.
Věra Ježková
23.10.2020 08:45
Jendo, nemyslím si, že život je prevít. Umí hodně potrápit, ale rozdává i radost. Je dobře, že ještě nechceš bilancovat. Budu moc ráda, když budu moct kousek kousku volného místa v tvé mozaice zaplnit. Báseň je krásná. :-)