Foto: autorka

Dnešní normální čas

26. 10. 2020

Můj příběh

Autor: Marie Ženatová

Hodnocení:

(5.2 b. / 13 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Marie Ženatová 28.10.2020 16:24

Děkuji Vám všem za vaše dobrá slova*

Jaroslava Handlová 27.10.2020 22:22

Pěkné vzpomínky. S takovými se děti z města chlubit nemohou. To tajné čtení na pastvě bylo jistě hodně dobrodružné. Díky za zábavné vyprávění.

Dana Puchalská 27.10.2020 05:07

Maruško, nerada opisuju něčí názory v diskuzi, ale jinak to prostě nejde. Takže i já děkuji za moc milý článek a vzpomínání na dětství a dobu, kterou jste prožila.

Soňa Prachfeldová 26.10.2020 23:55

Maruško, skromné, ale krásně prožité dětství. To jsou zážitky na celý život. Pomáhala jsem babičce, dělala na poli s když bylo jednocení řepy, ty řady byly nekonečné. S dědou jsem chodila na travu králíkům, , ta láska k přírodě a zvířátkům už navždy v člověku zůstane.

Zuzana Pivcová 26.10.2020 19:51

Jako vždy, Maruško, moc hezké. lidské, citlivé. děkuji.

Eva Mužíková 26.10.2020 17:43

Děkuji za návrat do doby, na kterou ráda vzpomínám. Vaše slova jsem četla jedním dechem, mnohé jsme měly společné.

Jana Šenbergerová 26.10.2020 14:51

Napsala jste to tak barvitě, že se mi vaše slova promítala hlavou jako film. Mohu srovnávat, o kolik bylo mé dětství a mládí snadnější. Přesto z vašich slov nevnímám hořkost, jen smíření se životem a vnímání jeho krásy. Děkuji, strávila jsem s vámi hezkou chvilku.

Daniela Řeřichová 26.10.2020 13:21

Moc pěkné rozjímání o proměnách času, děkuji.

Zpět na homepage Zpět na článek

Lucie (51 let): O muže jsem pečovala, přesto stále slyším, že jsem zlatokopka

Když jsme měli svatbu, bylo mi třicet a Honzovi přes padesát. Rodiče i přátelé říkali, že je bláznovství brát si tak výrazně staršího partnera. Honzovi známí tvrdili, že si ho beru jen kvůli peněz. Byl totiž úspěšný, měl několik firem. Když onemocněl, neštěkl po něm ani pes a pomáhala jsem mu jen já.

Redakce

Zápisník starého muže: Zmýlená platí

V těchto dnech nám masmédia připomínají události ze srpna 1968. I já se zahloubávám do vzpomínek z této doby a následující normalizace. To už rok jsem byl doma po vojně, tedy nejvyšší čas osamostatnit se a založit vlastní rodinu.

Zdeněk Folvarčný

Když se sejdou prostatici, nejde to

Minulý týden jsem byl účastníkem srazu prostatiků. Ne, nejsem v žádné pacientské organizaci sdružující muže postižené nemocemi předstojné žlázy, jak se prostatě odborně říká. Byl to sraz ještě žijících spolužáků z vysoké školy, který se koná jednou za dva roky.

Antonín Vácha