Foto: autorka

Japonský ostrov Šikoku v purpurové barvě podzimu

15. 11. 2020

Země vycházejícího slunce, jak je Japonsko někdy nazýváno, je naší srdeční záležitostí. Tento ostrovní stát jsme navštívili čtyřikrát a nebýt takové dálky, která nás od něj dělí (a navíc současná pandemie), rádi bychom se tam vraceli častěji.

Cestopisy Heleny Přibilové cestování

Autor: Helena Přibilová

Hodnocení:

(5.1 b. / 12 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Dana Puchalská 15.11.2020 19:51

Ano, myslím že jet do Japonska je pro mně už jen čirá utopie. Tak si aspoň o něm ráda přečtu.

Zuzana Pivcová 15.11.2020 19:31

Paní Helenko, Vaše cesty jsou pro mě velmi přitažlivé a považuji je za smysluplné, bezmezně Vám je přeji, protože nejste snobští turisté. Přiznám se, že po ZOH v japonském Sapporu počátkem 70. let, to jsem začínala učit na jazykové škole, mě zachvátila touha učit se japonsky. Navíc jsem si tehdy koupila knihu manželské dvojice reportérů, jméno už nevím, s názvem Sto pohledů na Japonsko. Takové cestopisy byly u nás vzácné. Nádhera a samá zajímavost. Ve vědecké knihovně v ČB jsem sehnala učebnici, ovšem pro samouky a pouze v latince, čili jen konverzačka pro letmé dorozumění. Přesto mě to nesmírně zaujalo, i to, jaký to je vůbec typ jazyka, jak se vyjadřují naše pády, věty tázací atd. Pak jsem ale uznala, že je to pro mě neúměrná dřina, kterou nezužitkuji, tak jsem to asi po 10 lekcích vzdala. Děkuji Vám.

Hana Šimková 15.11.2020 17:54

Jo,jo, trochu vám závidím. Už se bohužel nepodívám nikam i když bych hrozně ráda.

Jaroslav Kolín 15.11.2020 13:54

Pěkné, moc pěkné!!! Pěkně jsem si zavzpomínal, podruhé se tam už asi nepodívám. :(

Hana Nováková 15.11.2020 12:20

Děkuji za příblížení z cest po Japonsku. Můj sen: Čína, Indie, Japonsko, doufám že v příštím životě, v tomto bych to už určitě nedala a hlavně, mně vše zajímá, tak bych tam musela být alespoň 3 roky a to zase důchod by mi nestačil.

Zpět na homepage Zpět na článek

Laos – usměvavá zemička obklopená ekonomickými tygry

Manžel kdysi sbíral poštovní známky a jeho představa o Laosu dlouho vycházela z obrázku na jedné známce. Do naší návštěvy na začátku roku 2020 byl pro něj Laos „zemí bílého slona“. Ve skutečnosti je to spíše země milých a skromných lidí, která musí čelit četným výzvám přicházejícím ze svého okolí.

Helena Přibilová

Mnoho tváří Madeiry

Madeira je právem označována jako „ostrov věčného jara“, takže není divu, že si ji oblíbila i císařovna Alžběta Rakouská neboli Sisi. Byla modním idolem své doby, proslulá svými dlouhými, splývavými vlasy a elegantním stylem oblékání. Během svého života navštívila Madeiru dvakrát.

Helena Přibilová

Africká Rwanda: Dlouhá cesta od genocidy k ekologickému prvenství

Slova, která jsme v červenci 2012 slyšeli od našeho řidiče v Kigali zněla děsivě: „Podívejte se na lidi kolem. Komu je více než třicet pět let, má na rukou krev. Je jisté, že někoho zabil, ale kolik jich bylo, neví ani on sám. Mohlo jich být pět, deset nebo padesát.“

Helena Přibilová

Ekvádor - každou nohou na jiné polokouli

Ještě v roce 2019 byl Ekvádor jednou z nejbezpečnějších zemí Latinské Ameriky. Od té doby však zažívá eskalaci násilí spojeného se zločineckými gangy, obchodem s drogami, vzpourami ve vězeních a občanskými nepokoji.

Helena Přibilová

Japonsko – moje láska na první pohled

Nihon. Slovo, které v japonštině znamená „dva podlouhlé předměty“, ale také název země, kde se tímto jazykem mluví. Japonsko. Cokoliv se o něm řekne, je pravda. Supermoderní a tradiční.

Helena Přibilová