Ilustrační foto: pixabay.com

Příběh vánočního stromu

2. 12. 2020

Můj příběh

Autor: Daniela Řeřichová

Hodnocení:

(5.1 b. / 14 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Jitka Hašková 4.12.2020 08:38

Děkuji za připomínku této důležité události naší historie.

Daniela Řeřichová 3.12.2020 20:56

Moc vám děkuji za souznění.

Rostislav Mraček 3.12.2020 20:54

I když tento dávný příběh znám, rád jsem si jej připomenul.

Soňa Prachfeldová 3.12.2020 00:13

Děkuji za zajímavý článek, také Vám paní Danielo přeji pokojný Adventní čas .

Daniela Řeřichová 2.12.2020 21:48

Paní Heleno, děkuji. Máme v naší historii mnoho mimořádných osobností, R. Těsnohlídek k nim patří stejně jako F. Kožík, s nímž jsem měla možnost spolupracovat.

Helena Přibilová 2.12.2020 21:11

Paní Danielo, děkuji Vám za připomenutí působivého příběhu, vztahujícímu se k tradici rozsvěcení vánočního stromu. Vzpomněla jsem si na knihu "Jsem vánočnímu stromu podoben" od Františka Kožíka, ve které autor líčí životní osud Rudolfa Těsnohlídka.

Daniela Řeřichová 2.12.2020 21:10

Děkuji za vaše porozumění, i dnes je mnoho dětí bez dobrého zázemí. Dcera pracuje v DD a některým dětem je tam lépe než doma.

Alena Vávrová 2.12.2020 21:04

Také jsem tento příběh, z něhož vznikla tradice vánočních stromů měst, neznala. Děti mám moc ráda a všem přeji krásné vánoce uprostřed milující rodiny. Doba sice pokročila, ale příběhy z klokánků, baby-boxů a dětských domovů jsou mementem, že ne všem dětem se daří tak, jak by mělo.

Růžena Kuželková 2.12.2020 20:46

Tento portál člověka obohatí - jsou věci o kterých nemám ponětí takže díky.

Daniela Řeřichová 2.12.2020 20:07

Děkuji všem za hezkou ozvěnu.

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Lucie (51 let): O muže jsem pečovala, přesto stále slyším, že jsem zlatokopka

Když jsme měli svatbu, bylo mi třicet a Honzovi přes padesát. Rodiče i přátelé říkali, že je bláznovství brát si tak výrazně staršího partnera. Honzovi známí tvrdili, že si ho beru jen kvůli peněz. Byl totiž úspěšný, měl několik firem. Když onemocněl, neštěkl po něm ani pes a pomáhala jsem mu jen já.

Redakce

Zápisník starého muže: Zmýlená platí

V těchto dnech nám masmédia připomínají události ze srpna 1968. I já se zahloubávám do vzpomínek z této doby a následující normalizace. To už rok jsem byl doma po vojně, tedy nejvyšší čas osamostatnit se a založit vlastní rodinu.

Zdeněk Folvarčný

Když se sejdou prostatici, nejde to

Minulý týden jsem byl účastníkem srazu prostatiků. Ne, nejsem v žádné pacientské organizaci sdružující muže postižené nemocemi předstojné žlázy, jak se prostatě odborně říká. Byl to sraz ještě žijících spolužáků z vysoké školy, který se koná jednou za dva roky.

Antonín Vácha