Babička závislá na počítačových hrách
Ilustrační foto: pixabay.com

Babička závislá na počítačových hrách

6. 12. 2020

Tak úplně doslova to samozřejmě není. Někdo totiž ještě musí taky uklidit, uvařit, pohlídat vnoučata, když je třeba, a dělat ještě spoustu jiných věcí. Ale na toto téma mám trochu co říci.

Když jsem se přestěhovala do Prahy, počítačová doba u nás teprve začínala. Pamatuji ohromné monstrum ve velké místnosti v mé první práci, kam jsme byli povoláváni my mladí, abychom tam zadávali určitá data do věci, která nás měla následně v letech budoucích ovládnout jako „chytrá inteligence“. Tenkrát jsem to pěkně mršila - ani bych nechtěla vědět, jak výsledky mé práce uspokojily příslušné odpovědné osoby. Protože pouhé bezduché zadávání dat mne totiž ukrutně nebavilo, jelikož jsem člověk tvořivý.

V mé další práci během let jsem zjistila, že někde už mají první počítače s prvním programem, myslím, že to byla nějaká  T602 nebo tak nějak. Určitě si je mnozí z vás taky pamatují. A my pořád nic, pořád jen tužka, papír, eventuálně psací stroj. To mne ničilo, protože jsem člověk hledící do budoucnosti  a některé ze „starých pořádků“ ráda nechávám za sebou. A tak jsem tomu šla naproti a odešla tam, kde už první počítače měli. Bylo to náramné dobrodružství a bavilo mne to. A přiznám se bez mučení, nejvíc mne uchvátila jedna z prvních počítačových her – Princ z Persie. Zcela jsem jí tenkrát propadla a hrála jsem ji i v pracovní době, jen co bylo chvilku času ! Byla úžasná a já ji dnes po letech objevila znovu a natáhla ji do telefonů vnoučatům, taky ji už hrají.

Časem jsem se stala příznivcem her budovatelských a strategických. S nostalgií vzpomínám na Tycoon (budování a řízení železnic a jiné dopravy), kterou jsme s manželem hráli oba dva a která  skončila v propadlišti dějin, neboť díky pokroku ve vývoji počítačů již v počítačích nových nešla používat.

Dnes jednou z mých oblíbených je strategická a budovatelská hra z historie. Jelikož nejsem milovnice stříleček a her zabijáckých, vybruslila jsem z různých bitev strategií ryze ženskou, a sice „ukecávací“. Spočívá to v tom, že ukecám zkrátka protivníky a převedu je na svou stranu. Pak bez problémů ovládnu i jejich města a je to !  Jak jednoduché a účinné. Vypracovala jsem se i k tomu, že obracím dějiny. Posledně jsem při budování Kartága nakonec já ovládla mocný Řím, a to mne fakt pobavilo.

Problém je v tom, že když táhnete jako Hannibal se slony přes Alpy na Řím a je to ohromně napínavé, ozve se najednou z kuchyně: Co budeme dneska jíst ?

No řekněte, copak by Hannibal zastavil pochod a šel uklohnit bramboračku nebo kvůli pranici vnuček o jednu starou čelenku zastavil boj, aby uštrykoval čtyři čelenky nové a ještě je vyšil a vylepšil korálky?

Můj příběh
Hodnocení:
(5 b. / 27 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Patrik Poula
U nás je hraní počítačových her na XXX (nepovolená reklama) taky na denním pořádku. Nejhorší je, že se s manželkou předháníme v tom, kdo ten večer vydělal víc peněz, takže u toho někdy sedíme několik hodin. Musím bohužel uznat, že to manželce líp. Nevím, jak je to možný, ale je lepší gamblerka než já.
Patrik Poula
U nás je hraní počítačových her na XXX (nepovolená reklama) taky na denním pořádku. Nejhorší je, že se s manželkou předháníme v tom, kdo ten večer vydělal víc peněz, takže u toho někdy sedíme několik hodin. Musím bohužel uznat, že to manželce líp. Nevím, jak je to možný, ale je lepší gamblerka než já.
Jarmila Fialová
Farmu jsem taky hrála a jsem ráda,že jsem se jí zbavila,protože fakt zabrala moc času.Teď hraju na PC jen kris-kros,ale ten ke konci roku končí
Jana Hošková
Eleno, někdy holt není na škodu, když se někomu do něčeho nechce a někdo jiný ho do toho "dotlačí" :-)) :-))
Elena Valeriánová
Kdysi jsem hrála na počítači hru Knihovník, pak mě to přešlo a do jiných her se nepouštím. Pamatuji si také na velký klimatizovaný sál a v něm obrovské skříně - počítače. A děrovací štítky. První stolní počítač v práci dostalo finanční oddělení. Více než rok stál tiše na svém stolku, přikrytý a mlčenlivý. Pak jsem nastoupila na finanční já, co by nový náčelník finanční služby a to zrovna v době, kdy se převáděla mzdová agenda na elektronické zpracování. Vlastně to, co se zpracovalo ručně na papír se přepisovalo do PC. Děsila jsem se té mašiny jak noční můry. Můj velitel mi řekl, neboj se, já tě to naučím. A základy mě fakt naučil. A jsem mu za to pořád vděčná. Jani, děkuji za váš příběh.
Jan Zelenka
Hraní her je občas docela příjemné. Když mám už dost hrabání se v historii, přepnu na karty a oddechnu si. A pak se opět s elánem vrhnu na studium a psaní. Počítačové začátky ve fabrice si ovšem pamatuji. Velká místnost s velkými skříněmi, to byly první fabrické počítače. Nikdy jsem ajťák nebyl, jen jsem se kamarádil se šéfem výpočetního střediska v tiskárně Naše Vojsko. Ani mne počítače v té době nezajímaly.
Marie Měchurová
Tak to já jsem zatím propadla jen hraní karet - to miluju. Možná, že se k nějakým hrám ještě propracuju.
Jana Hošková
Jejda, Mileno, to jste asi měla dokončit, to by měl radost ! :-)) A koukám, že "Farma" mne minula, ani nevím, že nějaká taková hra byla...ale abych kvůli sklizni musela vstávat i v noci, tak to teda NEE... :-))
Růžena Antlová
Jsem závislák pamatuji jak jsem kvůli farmě vstávala i v noci abych sklidila řepu ,oves,slunečnice ,jen aby úroda neuschla, Za body jsem nakupovala zvířátka a stavěla budovy . Vnoučata si dělala srandu že zdědí nejbohatší farmu. Dnes hraji kartové hry jsem ráda že nejsem sama . Je skoro 11 a já sedím u pc a na oběd asi bude chleba se sádlam
Marie Ženatová
Před mnoha roky mi jeden mladší vnuk z blízké vesnice navrhl, že bychom spolu mohli hrát na dálku na počítači nějakou hru - tak jsem mu to slíbila. Bylo to dost náročné na čas, na štěstí to vnuka brzy přestalo bavit - začal víc sportovat. Nyní s nejmladším vnukem u mne doma hrajeme hlavně dámu, mlýnek, Člověče nezlob se a takové jednoduché další hry - počítače si užije dost ve škole *

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.