MOJE ZÁPADY SLUNCE
Večerní Lanterna, milenci a láhev Malvazije. Taky jsme si to užili!

MOJE ZÁPADY SLUNCE

6. 12. 2020

  
Ten pozdrav,

až budeš míjet na vlně jiskřící kýžený mys,

buď poselstvím přátelské něhy.

Stephane Mallarmé

 

Často jsem na našich cestách po světě přemýšlel, proč člověka tolik láká slunce a moře a jejich neustálá proměna. Ale když jsme večer se ženou sedávali v pobřežních kavárnách u kávy či sklenky vína, nebo jen tak na lavičce někde na pobřeží a dívali se, jak zlatavý kotouč slunce zapadá kamsi za obzor, nebyl na přemýšlení vůbec čas. V tu chvíli člověka zcela pohltí emoce a jen se tiše dívá.

Slunce a moře. Kombinace, která nikdy neomrzí. Věčně lákavá a věčně přitahující člověka svou nekonečnou silou a energií. Moře je krásné v každé denní době. Od brzkého rána až do pozdní noci. Jak slunce stoupá, nebo klesá oblohou, bude se měnit a postupně přelévat i jeho barva. Od jemně purpurové přes zlatavou, sytě modrou až po ohnivě purpurovou na sklonku dne.

Blíží se večer. Slunce pomalu zapadá za pobřežní hřeben hor. Anebo se noří kamsi na obzoru do tmavnoucího moře. Západy slunce nad mořem jsou pokaždé až kýčovitě teatrální. Ať už je to kdekoli. Je to kouzelné divadlo, jehož aktérem je usínající slunce a moře, po kterém se až k pobřeží rozbíhá zlatavý pás světla. Siluety pobřežních stromů či palem postupně černají, potrhaná mračna se zabarvují do červenožluta a celé pobřeží postupně šedne a usíná. Je to nádherné představení, jehož repríza nemůže nikdy zklamat. Nemůže zklamat ty diváky, kteří večer co večer postávají na pobřeží s připravenými fotoaparáty, nebo sedí u sklenky vína v pobřežních kavárnách a jsou připraveni naplno zažít toto představení, při kterém se všechny problémy rozplývají v purpurové záři na obzoru.

Jednoho večera jsme se ženou seděli v malé kavárničce na břehu Porečské Lanterny kousek od majáku, já u Malvazije,  žena u sladoledu, a sledovali jsme slunce, které zapadalo někde na druhé straně moře. Zlatavý sluneční pás se postupně rozeběhl od obzoru až k samému konci poloostrova a já jsem měl při tom docela zvláštní pocity.

Nebyli jsme ale u tohoto představení sami. Na břehu stála dlouhá řada lidí s připravenými fotoaparáty. Čas popošel a zlatavá stopa zapadajícího slunce se postupně zkracovala, aby zamířila tam, kde na druhé straně zálivu leží italské Benátky. Při pohledu na ten dramatický západ slunce jsem si ani nevšiml, že moje sklínka Malvazije je docela prázdná.  V takové příjemné večerní chvíli by byla úplná škoda, nedat si ještě jednu.

Moji další objednávku vína však vyrušil neobvyklý zvuk. Lidé na břehu schovali své aparáty do kapsy a večerem se rozlehl potlesk. Potlesk na otevřené scéně. Jen slunce se už nemohlo uklonit. Pohltil ho věčný koloběh času.

Při tomto krásném představení jsem si uvědomil, že zatímco vlny, běžící odněkud zdáli, se rozplývají a umírají na pobřeží s příjemným a uklidňujícím zvukem příboje, nekonečně věčné moře, které je zrodilo, je v neustálém pohybu, v neustálém neklidu. V neklidu, který však postrádá jakoukoli známku chaosu. V neklidu, který má svůj neměnný řád a který v člověku vyvolává příjemné pocity, bezpečí a klid duše. Vtíravý nepokoj, špatná nálada, problémy, to vše najednou mizí a rozplývá se v šumění vln a vlnění moře.

 

Tak - na zdraví

Můj příběh
Autor: Jan Zelenka
Hodnocení:
(4.9 b. / 15 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Martina Růžičková
Vzpomínka na krásný okamžik. Kouzelné západy slunce na fotkách. Díky a na zdraví!
Alena Várošová
Jene,moc citově psaný příběh o vašich společných cestách s manželkou.Líbí se mi,že na ni nikdy ve svém psaní nezapománáte. Co jste si na svých cestách užil, rád promítáte do svých knih .Ať Vám ještě dlouho slouží zdraví,ať jste ještě šťastný a můžete některé Vaše skutečné příběhy a vzpomínky dát na papír.
Hana Nováková
I já vám připíjím na zdraví a na přání, abyste i nadále psal a vkládat další, krásné články, prostřednictvím nichž s vámi bez pozvání cestuji tam, kam se nikdy už nepodívám.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 43. týden

Tento týden se budeme ve vědomostním kvízu věnovat památkám kulturního světového dědictví zapsaných na seznam UNESCO.