Jste zvědaví? Tak to zůstanete dlouho mladí
Ilustrační foto: ingimage.com

Jste zvědaví? Tak to zůstanete dlouho mladí

9. 12. 2020

Jak to děláte? Co je dnes nového? Co je tuto sezónu v módě? O čem je vlastně ta kniha, o které se teď mluví? Kdo je ta paní, která se přistěhovala do naší ulice? Kdo je ten novinář, který píše tak zajímavě, musím si o něm něco více vygooglovat. Kdo takto uvažuje, dobře dělá. Je zvědavý a to je zdraví prospěšné.

Děti ve věku kolem čtyř let jsou schopny položit denně i více než sto zvídavých otázek. Je to takové to pro rodiče a prarodiče často nesnesitelné období, kdy stále dokola slyší: A proč? A kdy? A jak? Takto zvídavě se chovají děti spokojené, šťastné. Prostě je zajímá svět, objevují ho, baví je. Když člověk stárne, projevuje zvědavost čím dál méně. Ve škole je mnohdy zvědavost potlačována. Žák či student si říká: Nebudu se moc ptát, nebudu na sebe upozorňovat, kdybych se ptal, dal bych najevo, že něco nevím. A to se s námi táhne celý život. Kdo by na sebe na poradě v práci rád upozorňoval otázkami typu: A proč?  Raději se tváříme, že je nám vše jasné, že rozumíme, že jsme takzvaně nad věcí. Je to tak pohodlnější. A co kdyby si o nás ještě někdo myslel, že jsme drbny nebo slídilové, že?

Psychologové však tvrdí, že pokud člověk umí projevovat zvědavost, přesněji, nebojí se ji projevovat, je jeho život zajímavější, smysluplnější, šťastnější. A čím je člověk starší a má tuto schopnost, tím lépe. Prodlužuje si tak dobu, kdy má zájem o dění kolem sebe, tedy chuť žít.

„Dcera je novinářka a vzala mě na kurz, ve kterém vysvětluje základy novinářské práce na jedné střední škole. Bylo to pro mě velmi zajímavé, ona tam vlastně studenty učila klást hloupé otázky. Mně tedy připadaly hloupé, ale pak mi došlo, že právě tak se člověk hodně dozví. Že jde o to nebát se zeptat a nepřemýšlet přitom, jak na okolí působím,“ vypráví sedmdesátiletá Marcela. A pokračuje: „Uvědomila jsem si, jak člověk s přibývajícími léty přestává jevit zájem o nové věci. Máme pocit, že už vše víme, že jsme vše zažili, přestáváme být zvědaví. Navíc se někdy bojím na něco zeptat, aby si okolí nemyslelo, že jsem drbna, ba co hůř, že jsem hloupá, že něco nevím.“

Psycholog Todd Kashdan, který se tímto tématem zabývá, uvádí: „Nové a neznámé aktivity, jejichž výsledek je nejistý, přinášejí více potěšení. Vytvářejí nové, lepší vzpomínky, než když děláme stále to, co známe, co je rutina. K tomu, aby se člověk pouštěl do nových věcí, musí být zvědavý.“

Zvědavost se podle něj dá do života znovu přivést, i když je nám padesát, šedesát, sedmdesát. Příklad? Zastavit se v knihkupectví nebo v knihovně prohlížet si tam knížky. Vsaďme se, že najdeme nějakou, která nás zaujme. Je to lepší, než říkat: Teď vycházejí samé pitomosti, dříve byla literatura kvalitnější, zábavnější.

Zeptat se na cokoli. Je jedno, jestli jde o dortík se zajímavou chutí, čaj, jehož vůni neumíme identifikovat nebo způsob jak si něco objednat přes internet. Prostě se ptát, zajímat se o to, co neznáme, co nevíme. Zkusit být zase pětiletým dítětem, které se ptá: Proč máme pět prstů a ne šest?

Proč pes štěká? Proč je tráva zelená?

Bohužel, ve vyšším věku se takto neptáme. Máme pocit, že vše víme, přestože bychom na tyto dětské otázky vlastně v naprosté většině případů neuměli odpovědět. Neuměli bychom vysvětlit, proč je tráva zelená a tak raději dítěti řekneme: Nezdržuj s takovými hloupostmi a oblékej se, už jsme dávno měli být venku.

„V poslední době často vzpomínám na mou maminku, která poslední roky života trávila v okně. Bydlela v přízemí, měla potíže s chůzí, pohybovala se na vozíku. Ten si vždycky zaparkovala u otevřeného okna, takže měla pěkný výhled na ulici a kontakt s každým, kdo tam šel,“ vzpomíná pětasedmdesátiletá Svatava. „Je pravda, že jsme bydleli v centru malého městečka, kde se všichni znali. Táta nadával, že máma je největší drbna ve městě, že pořád někoho otravuje, že se pořád na něco vyptává. Máma byla prostě zvědavá, kontaktní, povídavá. Lidé se u ní zastavovali, odpovídali jí, ona měla kontakt se světem. Můj bratr vždy říká, že táta měl pravdu, že máma byla prostě drbna. Já říkám, že si udržovala svěží mysl a dobrou náladu tím, že byla zvídavá. Vždy, když jsem přišla domů, zahrnula mě spoustou informací. Dožila se více než devadesáti let ve výborné psychické kondici. Tělo jí odešlo, ale její mozek by jí mohli závidět lidí o tři generace mladší,“ vypráví.

Zvědavost je vlastnost, která může život komplikovat, pokud ji člověk využívá pouze k pomluvám a  sledování životů jiných. Zároveň může život obohatit, pokud ji člověk využije k získávání zajímavých informací, k vzdělávání se, k zábavě. Každopádně jsou na tom lépe lidé, kteří tuto vlastnost neskrývají,  než ti, kteří se k životu staví s přesvědčením, že projevovat zvědavost je nevhodné.

aktivní senioři stárnutí
Hodnocení:
(4.7 b. / 14 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jiří Sataba
Naše kelišová je zvědavá i v 90ti letech jen o druhé
Jana Kollinová
Reaguji na titulek článku a doufám, že je založen na exaktních zkušenostech. Přeji naší zvědavé sousedce, aby to platilo na ni. :-)
Marie Faldynová
Zájem o druhé když jim chci pomoci - to je správné, ale nosit v hlavě kolik stála souseda nová střecha - to po mě ani nechtějte...
Eva Kopecká
Jsou věci, na které zvědavá opravdu nejsem. Kam jeli sousedi na Idovolenou, kdy moji mladí vstávali a co vařili. Kolikrát ročně bych podle naší babičky měla umýt okna a kolik dala kolegyně za ten nemožný hadr, o kterém si myslí, že jí sluší. Co si povídaly sousedky na pavlači a s kým to teď táhne ta herečka z nového seriálu. Jsou ale věci, na které zvědavá jsem. Jako je prohlubování znalostí v mém oboru, zda je opravená Werichova vila opravdu tak pěkná jako na fotce, jestli mi kytičky lépe pokvetou s tou lepší zeminou. Zda budu v lepší kondici, když trvale vynechám MHD a jestli mě netrefí šlak, než provedu plánovanou úpravu zahrady, kterou jsem si vymyslela a dala sama sobě i termín...Někteří lidé by měli počítat do deseti, než z pusy vypustí dotaz, který zasluhuje pouze jediný správný druh odpovědi....a sice PO TOM VÁM SKUTEČNĚ NIC NENÍ A BUĎTE RÁD, ŽE JE TA ODPOVĚĎ TAK KRÁTKÁ. Protože dotazy typu umřel vám děda doma nebo ve špitále, kolik jste dali za barák a prý jste se už taky chtěli rozvést, ty nepokládá člověk zvídavý ani zvědavý, ale úplně hloupý. A to je ještě mírný vyraz...
Soňa Prachfeldová
Myslím, že občas zvědavá jsem, zvláště když potkam spolužáky, sousedy, bývalé spolupracovníky , prohodíme řeč , je to oboustranné povídání .
ivana kosťunová
Odmalička slyším . "nebuď zvědavá, budeš brzy stará. " A ono je to naopak. To ráda slyším (čtu). :))
Antonín Nebuželský
Pan Rostislav mě předběhl :-)
Antonín Nebuželský
Možná by chtělo použít o známé "všeho moc škodí". Uvedu příklad:jedna naše známá klade otázky typu" už jste udělali, už jste koupili, nebo vyřídili to, či ono"... Zvlášť u věcí o kterých se nám nechce. A dopravází to slovy "vždyť jste říkali"... Tak to je někdy na zabití":-)
Rostislav Mraček
Zvědavost u knihkupectví? Prosím. Nic nenamítám. Ale zvědavost u okna? Pochybuji, že má zásluhu na dlouhověkosti a udržení inteligence. Máme příbuznou: Vy jste měli výročí! Jak to, že jste mi to neřekli? Já bych to přeci měla vědět! / Byli jste na oslavě. Co jste tam jedli? Kdo to uvařil? Kolik tam bylo lidí? A kde vzali tolik židlí?! - Ona o sobě však neprozradí nic. Jsem už poučen, na její otázky neodpovídám, či se nějak vymluvím.
Milan Pepo
No vida jak se nám daří rozpitvat obsahově výraz ,,zvědavost" na další segmenty. To už je skoro jako seminář z filozofie. Díky ,,zvídavosti" pochopíme podstatu ,,zvědavosti." :-) Paní Soukupová zde píše ,, sebekriticky přiznávám, že jsem drbna." No a to je taky zajímavý rozdíl. I tady bych rozlišoval . Dalo mi to hodně práce, než jsem u nás na vsi lidem vysvětlil co je drb a co pomluva. Drb je neškodný a často pomůže. Když ženské na návsi ,,zdrbou" Maruš od... ,,že tedy jako včera na tom bále... ty šaty teda... no vááám byla hrůza. Dyk to měla snad přešitý vod svý báby..." Tak to je DRB. Neškodný. Subjektivní hodnocení někoho či něčeho. Nikomu to neškodí, nikomu neubližuje. Pak je drb ,,pomáhající" . To je asi to co má na mysli paní Soukupová, nebo autorka v části svého článku. Pokud potkám na návsi skleslou sousedku, tak samozřejmě kromě pozdravu se jí zeptám copak se stalo. To není sbírání drbů, zvědavost. To je jen zájem o bližního. Řada z nás se nerada svěřuje. Je to pochopitelné. Ale někdy, když nevíme kudy kam tak i to vyzpovídání se místní ,,drbně" nám může pomoci. Třeba poradí, pomůže, nebo jen slovem povzbudí. Takže ,,drb". A teď to další. O čem tady píšeme je otázka filozofická a já teď do toho zatáhnu trochu problém právní. To když se od drbu dostanu k pomluvě. Podle § 184 TZ je pomluva. (1). Kdo o jiném sdělí nepravdivý údaj, který je způsobilý značnou měrou ohrozit jeho vážnost u spoluobčanů, zejména poškodit jej v zaměstnání, narušit jeho rodinné vztahy nebo způsobit mu jinou vážnou újmu, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok. ( 2) odnětím svobody až na dvě leta nebo zákazem činnosti bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odst. 1 tiskem, filmem, rozhlasem, TV ,veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem. Tolik litera zákona. A teď na závěr shrnutí na příkladu. Soused si pořídí solární panely na střechu. Koukám na to z okna. Pokud si sednu k počítači a vygoogluji si na wiki jak ty solární panely vlastně fungují páč je to pro mne španělská vesnice, tak jsem ZVÍDAVÝ. Pokud na něj přes ulici zahalekám kolik, že to stálo tak jsem PROSTĚ ZVĚDAVÝ. Pokud se zeptám a zároveň sousedce nabídnu, že jim na tu chvíli pohlídám děti ať se jim nepletou pod nohy než to složí, tak jsem POZITIVNĚ ZVĚDAVÝ. Pokud to zavolám kamarádovi z naší karetní party, že si Franta odvedle pořídil solární panely tak je to neškodný DRB. No ale pokud mu sdělím, že ,,ten šmejd odvedle si na to určitě nakradl, protože kde by na to vzal a aaa vůbec." Tak se dopouštím trestného činu pomluvy dle odstavce jedna. No a když se s vámi o to podělím na téhle diskusi , tak se dopouštím trestného činu pomluvy podle odstavce dva. A na dva roky vás opustím i v příspěvcích, protože v base přístup k internetu není. Úplně na závěr se omlouvám autorce článku, protože článek je pěkný. Jen by nejspíš v diskusi vyvolal to čemu se ve filozofii říká ,,kategorie trhu." Myslíme všichni totéž, jen o tom jinak mluvíme nebo chápeme. Takže: Buďme ZVÍDAVÍ, buďme ZVĚDAVÍ, DRBEJME a zajímejme se o své blízké, ale NEPOMLOUVEJME. ;-)

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.