Tma...

17. 12. 2020

Hodnocení:

(5 b. / 8 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Jana Kollinová 18.12.2020 13:28

Báseň plná citu, touze po životě. Jsou chvíle kdy osamělá ulice vypráví, léčí, vzrušuje, nahání strach - jsou to setmělé ulice plné tajemství. Jako introvertka netrpím pocitem osamění vlivem omezení způsobených C-19. Vychutnávám procházku se psem liduprázdným Zámeckým náměstím, slyším jen odezvu svých kroků, město duchů mě neděsí. Vždy je na mých večerních procházkách někde světlo, někdy v mé duši, někdy v přítomnosti psíka, ale vždy při připomenutí si mých milovaných.

Soňa Prachfeldová 18.12.2020 08:02

Maruško něco si musí člověk nechat pro sebe, nerozdávej se celá. A jdi za světlem, stíny také nemám ráda, z těch lze vyjít. Hezké vánoce přeji.

Hana Nováková 17.12.2020 10:14

A hle, další básnířka, hezká básnička. Každý život je dar. Život musíme žít, protože na konci si přeci chceme říci, že jsme nežili nadarmo a že to stálo za to. Žijme podle sebe a ne tak, jak by chtěli ostatní. Krásné dny..

Dalibor Polanský 17.12.2020 09:17

Ani pro rybu není dobré se nechat chytit do sítí, natož pro člověka.

Dalibor Polanský 17.12.2020 09:04

Ani pro rybu není dobré se nechat do sítí, natož pro člověka.

Hana Šimková 17.12.2020 08:20

Jen Maruško pospíchej určitě pro tebe světlo svítí

Zpět na homepage Zpět na článek