Zajela jsem dnes po obědě trochu výš do hor, protože ta zima na Ještědu mne zklamala.
Na hlavu kulicha, na pusu roušku,
šálu si omotám od ouška k oušku.
Do sáčku čabajku a jabka půlku,
ještě si popadnout u dveří hůlku.
A už letím z kopce dolů...
Využila jsem MHD a po půl hodince jízdy se mi srdce radostí rozbušilo. Lidičky, to byla krása. Všude, kam jsem se podívala, zasněžené stromy, ozářené odpoledním sluníčkem. Jiskřící snih, ještě neušpiněný nájezdem turistů dokonce i na cestě. Jelikož byla opravdu velká zima, podpořená silným větrem, naplánovala jsem si jen hodinový výšlap podle sjezdovky, krásným lesem. Půl hodinky nahoru, nezbytné odskočení za smrček / sakra, nemám papírové kapesníčky, hlavně, že o nich píši v otázce dne.. NO, nějak to dopadne:((( Dvacet minut opatrně dolů a už jsem v teple právě otevřeného autobusu...Byla jsem opravdu dobře oblečená i obutá, ale přeci jen, když jsem si sundala kvůli focení rukavice, pěkně mi zalezlo za nehty....Přijměte prosím pozvání za krásami Jizerských hor v zimě, hezky v teplíčku domova...Zdraví vás znova, bábinka Bertíkova.
Chumelí se chumelí,
padá snížek bílý,
otevřte si moje fotky,
mějte hezkou chvíli:))))
