Foto: autorka

Nevšední narozeniny a vánoční svátky

29. 12. 2020

Můj příběh

Autor: Hana Polednová

Hodnocení:

(5.1 b. / 27 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Dana Kolářová 29.12.2020 13:39

„Čas je běžec rychlým krokem“… Hano, od prima lednového setkání uběhl rok a doma jsi i po operaci. Drž se a nepolevuj v rehabilitaci. Přeji Ti do nového roku pevný bezbolestný krok, pohodu a pevné zdraví!

Anna Potůčková 29.12.2020 13:29

Hani vítej doma! Jsi obdivuhodná, když už jsi dala dohromady i článek! Nevím, jestli já sama bych tak brzy byla schopná něco složit. Ty nejen že budeš krásně chodit, ale troufám si říci, že i tancovat, zdolávat kopečky v terénu vrchů a hor. Máš můj obrovský obdiv a moc Ti přeji spoustu zdraví a aby tě nic nikdy nebolelo.

Zpět na homepage Zpět na článek

Lucie (51 let): O muže jsem pečovala, přesto stále slyším, že jsem zlatokopka

Když jsme měli svatbu, bylo mi třicet a Honzovi přes padesát. Rodiče i přátelé říkali, že je bláznovství brát si tak výrazně staršího partnera. Honzovi známí tvrdili, že si ho beru jen kvůli peněz. Byl totiž úspěšný, měl několik firem. Když onemocněl, neštěkl po něm ani pes a pomáhala jsem mu jen já.

Redakce

Zápisník starého muže: Zmýlená platí

V těchto dnech nám masmédia připomínají události ze srpna 1968. I já se zahloubávám do vzpomínek z této doby a následující normalizace. To už rok jsem byl doma po vojně, tedy nejvyšší čas osamostatnit se a založit vlastní rodinu.

Zdeněk Folvarčný

Když se sejdou prostatici, nejde to

Minulý týden jsem byl účastníkem srazu prostatiků. Ne, nejsem v žádné pacientské organizaci sdružující muže postižené nemocemi předstojné žlázy, jak se prostatě odborně říká. Byl to sraz ještě žijících spolužáků z vysoké školy, který se koná jednou za dva roky.

Antonín Vácha