pixabay.com

Rondo o touze

9. 1. 2021

Moje poezie

Autor: Dalibor Polanský

Hodnocení:

(5.1 b. / 12 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Anna Potůčková 18.1.2021 06:06

Moc hezká, i když smutnější básnička. Anděla chytit nelze, ale jsem si jistá že nad námi bdí a střeží nás, jak jen to jde.

Hana Práglová 17.1.2021 23:43

Dle mne - smutné, ale krásné.Děkuji...

Jana Kollinová 11.1.2021 12:02

Andělé se nechytají, andělé nás provázejí, stráží a až najdete toho svého anděla, který se Vás dotkne křídly, potom Vaše poezie najde svoje poslání. Andělé musí přijít!

Elena Valeriánová 10.1.2021 10:55

Chtěl jste si chytit anděla, však zůstaly vám prázdné dlaně, nepozorovaně lehounce však sedne anděl na ně. Krásná báseň i když se smutným tónem.

Soňa Prachfeldová 9.1.2021 19:52

Něco, nebo někdo se zachytit nedá, jen touha zůstává a naděje, že je tu s námi.

Jitka Hašková 9.1.2021 10:54

Díky za krásné verše.

Hana Nováková 9.1.2021 10:24

Stejně to mám jako Zuzka, každý má mít své sny a snažit se je naplnit, ale člověk není všemocný, zasáhne i osud. Andělé jsou tak nějak pořád s námi, je na nás, jak jim nasloucháme a jak se s tím dokážeme srovnat..

Zuzana Pivcová 9.1.2021 09:30

Krásné, někdy člověk ve své touze na splněné sny nedosáhne. Ale anděl je s námi stále, i když se nedá "chytit". Děkuji.

Zpět na homepage Zpět na článek