Bezdětní lidé, kteří mají kvalitní přátele, na tom ve stáří bývají lépe, než lidé s rodinami, ale bez přátel

Paní Ježková 19.1.2021 09:58 Jo – jen jste paní Ježková potvrdila, co tak pěkně napsala Věra: "každá liška chválí svůj ocas". Tedy platí, že i každá Ježková chválí své bodliny.:)

Děti nemám a nikdy jsem toho nelitovala. Několika dobrých přátel si velmi vážím. Zejména v těchto dnech oceňuji jejich podporu.

Věra Halátová 18.1.2021 22:20 Skvěle vystiženo, mohu si vedle Vás stoupnout s papundeklovou cedulí, že zastávám naprosto stejný názor? :)

Možná záleží na tom jaký je ten který člověk. Co si připravil v předchozím životě. Za sebe řeknu, kamaráda na chození, zatím každodenní. Dcera přijde podle potřeby. Je to v pohodě, řekl bych. Jiní lidé to asi budu mít podle toho, jací jsou.

Je diskutabilní, kdo je na tom lépe. Jde vždy o subjektivní pocit. Jinak mne napadá to přísloví, že "každá liška chválí svůj ocas", a k těm radám do života - text z muzikálu Starci na chmelu: A bylo by dost pošetilé, pro život hledat jízdní řád. Já osobně si nemyslím, že pár - vy říkáte přátel, já tvrdím známých - by mi nahradilo mou rodinu.

Dobré je mít oboje samozřejmě, na druhou stranu ovšem bohužel v životě člověk kolikrát nemá všechno, co by chtěl...

Taky se mně článek nelíbí. Myslím si, že je poněkud zavádějící. Šťastný člověk jenž má fungující rodinu a dobré přátele. Jedni s druhými se přece nevylučují. Mám děti a jsem za to osudu vděčná. Teď jsme už ve věku, kdy se hlásí různé neduhy. Jsme s manželem aktivnější než naší dlouholetí přátelé. Bohužel, nemoc si nevybírá a tak třeba na výlety do přírody chodíme sami a společnost bychom uvítali. Souhlasím s Monikou.

Monika Pokorná18.1.2021 12:26 Paní Moniko, máte 100procentní pravdu, ale článek má být útěchou pro bezdětné a tak už byla asi zadána a dotována studie, aby byl takový závěr měla. Tak jsem to pochopil já. Vy si musíte počkat na studie, kterou si zadají společnosti „Rodina“, nebo „Matka a dítě“. Mne udělalo šťastným, že se to nestočilo od přátelství k těm moderním manželstvím (víte jaká myslím), mě už stačí málo ke štěstí. :)

Napsal jsem dlouhé pojednání o přátelství a pak jsem to uložil do šuplíku a řeknu jen jen pár vět. Přátelství buď je nebo není a nedá se ani cílevědomě vyhledávat. Bože chraň mne před takovým pátračem! Většinou nám totiž spadne z nebe třeba i v té nejméně očekávané situaci. Dokonce, když jsme úplně na dně. Přátelství je na tom mnohem lépe než manželství, protože k jeho uzavření a ukončení není potřeba žádných formalit! A snad proto je přátelství často i trvalejší, než manželství, na žádné okovy (prstýnky) si nepotrpí. A ta nejlepší manželství na stáří povýší o patro výše – promění se v přátelství.

p.Hofmanová,článek je opravdu pěkně napsaný a hlavně-zaručeně pravdivý.