Vzpomínka: Čas bálů

Kde ty krásné časy jsou! Kolonu/věneček na závěr tanečních jsme měli ve městě vzdáleném od našeho asi 9 km. Po protančené noci jsem s dalšími účastníky šla domů pěšky v tanečních strevíčkách. A prošoupala jsem je až na punčochy. Jedny plesové šaty ještě určitě někde mám. Tančila jsem v nich naposledy asi před 45 lety.

Plesy milujeme, a že jsme jich v životě navštívili. Vloni jsem si koupila novou róbu, bude, bohužel, viset ve skříni. Plesy na našem zámku jsou nádherné.

Krásná vzpomínka. I při čtení měly nohy tendenci provádět nějaké ty taneční kroky. Protancovala jsem bálů a různých zábav nepočítaně. I teď bych si šla občas zatančit, ale není kam, není s kým.

Moc pěkné vzpomínky. Já osobně taneční potrpěla... Ale spousta mých kamarádek a spolužaček si tam našlo i kluka na další kurzy.

Ivanko, moc děkuji, takové jsme měli nejradši...☺

Děkuji všem za milé vzkazy. Jsem ráda, pokud článek vyvolal příjemné vzpomínky a třeba i úsměv.

Jejda,kde jsou ty krásné časy?Boty bych tenkrát prošoupala jak ráda jsem tancovala.A i dnes,jenom pěkně,polehoučku.........

Jó, to byly časy. Docela mě mrzí, že jsem si neschovala aspoň jedny šatičky z tanečních.

Můj tanec ze všeho nejvíc připomínal pejska, kterého na ledě zebou tlapky. Nicméně bylo třeba občas " ukázat děvčatům krovky ". Po svatbě jsem už považoval tancování za zbytečný výdaj energie a na plesech jsem z bezpečí balkónu zálibně pozoroval, jak manželku"vytáčejí" taneční nadšenci.

Moc ráda jsem chodila do tanečních. Začínala jsem v lednu 1960 v Repré (obecní dům). S partou ze třídy jsme chodili hodně na maturitní plesy. Tenkrát se začínal učit charleston (ten mě učil táta doma, uměl ho z první republiky), jive (nyní džajv), z latinskoamerických tanců to bylo ještě mambo. Chodili jsme také často v neděli odpoledne na čaje. Později jsem neměla partnera na tanec. Danielo, tvůj článek ve mně vyvolal vzpomínky na mládí.