FOTO: autorka

Nevydařený konec i začátek

16. 1. 2021

To pořadí je správné. Vysvětlím. Ale pěkně popořádku. Na stříbrnou neděli 13. prosince byla moje dušička v peříčku. Cukroví napečeno, dárky obstarány, potraviny na vánoční svátky nakoupeny a byt téměř uklizen. Paráda.

koronavirus Můj příběh

Autor: Anna Čípová

Hodnocení:

(5.1 b. / 38 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Jana Šenbergerová 16.1.2021 23:35

Oba se opatrujte a hezky uzdravujte. Nepochybuji, že svůj slib splníte a prevíta porazíte, abyste se mohli s vnoučaty radovat a mláďátko brzy v náruči pochovat. :-)

Jan Zelenka 16.1.2021 21:01

Dejte se zase do pořádku, s tím prevítem se musí bojovat. Je moc fajn, jak jste to přečkali. Přeji trvalé uzdravení. Vláďovy komentáře tu chybí.

Hana Polednová 16.1.2021 20:59

Aničko a Vladimíre, ze srdce vám přeji už jen dobré a jste stateční, jak jste to ustáli. Hlavně strach o Vladimíra Ti musel hodně přitížit, ale nyní už je vše na dobré cestě. To nejkrásnější vás oba čeká a to je i důvod, abyste si to vnoučátko mohli už ve zdraví náramně užívat.

Anna Čípová 16.1.2021 20:13

Milí přátelé, děkuji za dojemné komentáře a přání. Vladimír stále "bojuje", já potřebuji zvýšit kondici. Bude lépe, ale kdy? Mějte krásné dny bez zdravotních potíží.

Dana Puchalská 16.1.2021 20:03

Aničko, četla jsem článek nadvakrát. A pořád jsem si říkala,těchto snad ani není pravda. Držím oběma palce. A už hlavně že Vladimír je doma z nemocnice .

Eva Mužíková 16.1.2021 18:15

Aničko a Vladimíre, prošli jste těžkými dny. Přeji, aby bylo co nejdříve oběma dobře na těle. Duši vám určitě posiluje očekávaná událost. Hodně a hodně sil oběma.

Eliška Murasová 16.1.2021 18:02

Andulko, docela jsem se o vás bála a moc mě těší, že už je lépe. Přeji všecičko dobré! Brzký návrat k běžným starostem. A nechť vám pomáhá to velké těšení se na robátko.

Mirka Motyková 16.1.2021 17:48

Aničko, jen vše dobré, hodně sil Tobě i manželovi. Půjde vše jen k lepšímu.

Elena Valeriánová 16.1.2021 17:14

Aničko, mé oči plavou v slzách a jsem velmi ráda, že už vám je oběma lépe. Kousek z toho vašeho trápení jsem prožívala s vámi a každý den jsem doufala v lepší zprávy. Stalo se. Nejlepší zpráva na závěr je ta o narození maličkého stvoření do vaší rodiny. Přeji vše dobré.

Jarmila Komberec Jakubcová 16.1.2021 14:57

Aničko to je moc smutné, ale určitě už bude jen vše lepší a oba na jaře budete zase fit- Já Vám to oběma přeji z celého srdce. Opatrujte se, věřím, že snad i dojde jednou na sraz íčkařů a opět se všichni ve zdraví setkáme.

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Lucie (51 let): O muže jsem pečovala, přesto stále slyším, že jsem zlatokopka

Když jsme měli svatbu, bylo mi třicet a Honzovi přes padesát. Rodiče i přátelé říkali, že je bláznovství brát si tak výrazně staršího partnera. Honzovi známí tvrdili, že si ho beru jen kvůli peněz. Byl totiž úspěšný, měl několik firem. Když onemocněl, neštěkl po něm ani pes a pomáhala jsem mu jen já.

Redakce

Zápisník starého muže: Zmýlená platí

V těchto dnech nám masmédia připomínají události ze srpna 1968. I já se zahloubávám do vzpomínek z této doby a následující normalizace. To už rok jsem byl doma po vojně, tedy nejvyšší čas osamostatnit se a založit vlastní rodinu.

Zdeněk Folvarčný

Když se sejdou prostatici, nejde to

Minulý týden jsem byl účastníkem srazu prostatiků. Ne, nejsem v žádné pacientské organizaci sdružující muže postižené nemocemi předstojné žlázy, jak se prostatě odborně říká. Byl to sraz ještě žijících spolužáků z vysoké školy, který se koná jednou za dva roky.

Antonín Vácha