Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní
příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke
konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv
vulgarismy.
Helena Přibilová
22.1.2021 21:58
V devadesátých letech jsme byli s manželem na čtyřech několik měsíců trvajících pracovních pobytech na jihu Francie. Velmi se nám tam tehdy líbilo, byli jsme okouzleni středomořskou atmosférou. Od té doby jsme už také procestovali velký kus světa, zvláště jsme si oblíbili Japonsko. Kdybychom měli příležitost, možná bychom tam dokázali nějakou dobu žít. Ovšem opustit natrvalo svoji zemi bychom nikdy nedokázali.
Alena Tollarová
22.1.2021 17:56
Kdo ví, třeba se Alice najde? :)
Jan Zelenka
22.1.2021 17:10
Moc pěkný příběh. Já jsem na našich četných cestách Středomořím často přemýšlel o tom, jestli bych tam někde dokázal žít. Asi ano, dvě destinace mne přímo uchvátily. Ta první, to byla chorvatská Istrie a tou druhou byl Řím. Nádherné kosmopolitní město. Ale když jsme překročili autem naše hranice při cestě domů, nebo vystoupili v Ruzyni z letadla, měl jsem zvláštní pocit jistoty. Asi bych dokázal venku žít, ale tato země, která je moji rodnou, by mi určitě chyběla.
Irena Mertová
22.1.2021 15:18
Hezký článek. Také bych nechtěla žít v jiné zemi...
Marie Seitlová
22.1.2021 15:12
Já velmi ráda poznávám cizí země, ale ještě raději se vracím. Nikdy jsem netoužila žít jinde, doma jsem tu. Ale tvůj příběh je krásný a dojemný.
Margita Melegova
22.1.2021 14:40
Velice pekne napsany pribeh.
Zdenka Soukupová
22.1.2021 14:09
Někdy v polovině 70. let se manžel jen tak trošinku zmínil o tom, že bychom mohli zkusit žít jinde. Tak jsem to rezolutně zamítla. Ani ne tak kvůli tomu, že bychom museli někde začínat od nuly, uskrovňovat se, řešit nejrůznější problémy, ale kvůli tomu, že bychom se sem nemohli vracet za rodiči, kamarády, prostě domů. Nikdy jsem nelitovala. A článek je moc milý.
Hana Nováková
22.1.2021 13:29
Zuzko, dojemný příběh, který ukazuje, jak jsou slouva z básně, která jsi uvedla v závěru článku. V cizí zemi nejsou zrovna začátky moc lehké, někdy i celý život. Já jsem to zmínila také v jednom svém článku, kde kamarád emigroval do Kanady a jeho životní příběh. Děkuji ti za krásné čtení
Elena Valeriánová
22.1.2021 12:21
Zuzko, krásný a silný příběh svou podstatou. A napsaný tak, jak jen TY umíš.
Rostislav Mraček
22.1.2021 12:10
Jímavý a pěkně popsaný příběh.
Načíst starší příspěvky