Moje velké rozhodnutí: přihláška do domova s pečovatelskou službou

Evičko moc děkuji za Tvoje nádherné zimní fotečky - bydlíš skutečně v krásném kraji.* Děkuji moc i za výborný článek*

Evo, Tvoje rozhodnutí je rozumné. Konec konců nikdo z nás neví, jak dlouho bude schopen se o sebe postarat se vším všudy a čekací doby jsou dlouhé. Přeji Ti dlouhá léta ve zdraví v Tvém bytě a přihlášce dlouhý pobyt na dně šuplíku.

Evi, hezky jsi to napsala a jak čtu, některým jsi i pomohla v rozhodování. Je to Tvoje rozhodnutí a přeji Ti ještě hodně krásných let s výhledem na Ještěd. Jsi babička čiperka a hodně toho nachodíš i vyfotíš, abychom se měli čím kochat. A až nastane čas, budeš mít o sebe postaráno.

Jarmilko, zmínka o kočičácích mne rozesmála:))) Děkuji za názor.

Milá Evičko znám tě osobně a velmi si tě vážím. Plně chápu tvoje kroky a kdybych byla sama zvážím stejnou cestu. Přeji ti hlavně pevné zdraví a pohodu. Moc vzpomínám na pejska Bertíka. Od té doby jsem hezčího pejska neviděla. Máme doma štěňátko boloň.psíka. Jmenuje se Sofinka. Vnoučata ji milují, ale i já jsem si ji zamilovala. Jen moji kočičáci mi říkali, že mají zkažené celé Vánoce a i leden.

Evi, dobře jsi udělala, já tam příští týden zavolám a budu se ptát na to, zda mohu přihlásit tátu i bez jeho souhlasu. Sama víš, jaký je a sem k nám se stěhovat nechce. V červnu mu bude 84 let, možná, že je opravdu nejvyšší čas mu zajistit náhradní bydlení. Protože jak píšeš, pár let to může trvat, než se uvolní místo. Díky za Tvůj tip.

Pročítám vaše ohlasy a mám radost, že jsem své " vyznání" napsala. Děkuji, moc si jich vážím.. I kdyby jen několika lidem pomohlo v rozhodování jak dál, budu moc ráda. Byla jsem odpoledne Majkou upozorněna, že článek vyšel také na SEZNAMU. To je dobře, alespoň osloví větší skupinu lidí, kteří třeba o této možnosti ani neslyšeli. Tak jako já do té doby, nežli jsem se snažila pomoci kamarádce s jejím umístěním " někam " .

Paní Věro Halátová, Vy Evičku asi neznáte,ale ostatní ano a článek je velmi lidský a dojemný. Jsme rádi, že se nám svěřila a nechápu proč s tím máte problém.

Evi, přiznám se, že mi poněkud zatrnulo. Ale po přečtení článku tě chválím. Jsi moudrá, víc netřeba psát. Máme u nás taky Dům s pečovatelskou službou, čtyři roky jsem tam chodila číst. Paní ředitelka říká, že tam mám přednostní právo. :-) Dobře, že jsi o svém rozhodnutí napsala článek, je inspirující. Krásný úvodní obrázek. Ať ještě dlouho rozdáváš svou vitalitu a radost ze života přátelům na íčku.

Mně by se tedy nechtělo někam do pryč z mého baráku...Zatím se cítím dobře,byla jsem si zajezdit na "pekáči" a mám zadek obouchaný...ale jelo to rychle! Dokud se něco nepo - ,tak setrvám ve svém.Ani nevím,zda z vesnic berou do nějakých ústavů,ptát se nebudu....