Moje novoroční předsevzetí

Maruško, mně to jako závislost nepřipadá, kávu piju taky a to dvakrát denně. O posezení v kavárně nás připravil ten neřád virus. :-)

Bez ranní kávy bych nemohl vůbec existovat, po obědě si ji dávám v rámci dlouhé siesty a bez večerní kávy bych nevydržel do půlnoci, kdy chodím spát.

Jsem milovnice čaje, kávu si dám jen málokdy, a to ještě kapučino, teď mám na mysli směs cukru a sušené smetany s malým přídavkem kávy. To mi nabídla kamarádka a já zjistila, že je to dobré. Ale na silné kávě bych si nepochutnala. Vzpomínání na společná setkání maminek se mi líbí, dnes jsou i kluby maminek, kde si děti užívají společnosti jiných dětí a maminky získají nové kamarádky. Takové kamarádství z pískoviště se mi dokonce povedlo oprášit, jsme obě v důchodu a tak na to máme čas.

Předsevzetí si už dávno nedávám, ale kafe mám ráda - ráno a po obědě, nic k němu mít nemusím a taky nejsem závislá jen na jednom druhu kávy. Pěkné počteníčko, dík.

I když kávu jsem nikdy nepil, ani nebudu, váš příspěvek jsem přečetl s nadšením!

Minimálně 2 kávy za den dám, někdy klidně i tři. To už musím být nemocná, pokud kávu vyměním za čaj. Hezký a dlouhý článek, což nějak ty dlouhé moc ráda nečtu. Ale Tvůj jsem si přečetla celý poctivě.

Já mám ráda "kávu" z automatu, což moje sestra nemůže pochopit. Sama si ji nevařím.

Kafé a něco sladkého k tomu mám ráda. Piji jen jedno ráno po snídani, abych se probrala. Po obědě si vařím zelený čaj. Tvůj článek o předsevzetí se mi moc líbil.

Kávu mám ráda, ale není to nutnost. Sem tam si ji dám dopoledne, protože mám nízký tlak a nemohla bych fungovat.

Pití kávy jsem nepropadla nikdy, ani když jsem ho pravidelně vařívala svému manželovi. Až s druhým mužem si jednou denně kávu dáme, ne kvůli kofeinu, ale kvůli té pěkné chvilce, kterou při tom spolu máme. Tentokrát nevařím já, ale on. Na mně bývá opatřit k tomu něco sladkého. Víc by nám určitě prospělo cvičení, které se nám nějak nedaří obnovit, takže dobře rozumím vašemu článku, který se mi líbí.