Ilustrační foto: Pixabay

Čas barev

19. 10. 2021

Můj příběh příroda

Autor: Jindřich Berka

Hodnocení:

(5.1 b. / 11 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Martina Růžičková 21.10.2021 08:11

Krásně jste tu podzimní chvíli popsal. Úplně ty barvy (i obtloustlého pána) vidím před sebou. Mám ráda toulání přírodou, tou podzimní zvlášť.

Soňa Prachfeldová 19.10.2021 18:47

Klid, pohodu, potěšení, možnost pročistit si hlavu, být pokorný, to vše a ještě mnohem mnohem více nám nabízí příroda.

Věra Ježková 19.10.2021 16:53

Taky mám ráda podzim - jeho barvy, déšť i mlhy. Jen na rozdíl od onoho obtloustlého pána svými procházkami v přírodě, nejčastěji pražské, nechci nic měnit. Prostě mi dělají dobře.

Zuzana Pivcová 19.10.2021 14:18

Moc hezké vnímání barevného podzimu. A to se pak tvrdí, že jsou mnozí muži částečně barvoslepí. :-D

Eva Mužíková 19.10.2021 14:12

Zajímavé vyznání.

Zpět na homepage Zpět na článek

Jeden obyčejný den

Máme nový rok. Věřím, že bude k nám příjemný a my se mu za to odvděčíme tím, že nebudeme ze spousty věcí naštvaní. Zejména z těch, které nemůžeme změnit, či výrazně ovlivnit.

Soňa Prachfeldová

Letní pábení

Když léto zaťuká, honem ven do přírody, podívat se, jaké přichází. Letos léto něžně nezaťukalo, ale okamžitě se ohlásilo vedry a suchem. A když nás pěkně rozpálilo a vysušilo, tak se smilovalo a řeklo si, že tedy zaprší. Ať se země napije, ať se nám vyhladí tváře, ať si všichni zase vydechneme.

Soňa Prachfeldová