Ilustrační foto: pixabay.com

Tak a jsem bez oběda.

13. 2. 2021

Můj příběh

Autor: Hana Šimková

Hodnocení:

(5 b. / 24 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Martina Růžičková 13.2.2021 19:32

V tomto ohledu je Íčko zkrátka nebezpečné! :-)

Irena Mertová 13.2.2021 18:55

Kdybych si nenastavovala "minutku", stávalo by se mi to pořád.

Anna Potůčková 13.2.2021 16:54

Vidím, že nás tu bude více, i já jsem v řadě, komu se toto stalo stalo. Rýže to nebyla, byly to kobzole. Ičko ale tentokrát je v tom zcela nevinně.

Marie Seitlová 13.2.2021 16:23

Tak se také stavím do řady těch, co něco připálili. Když to ičko je tak zajímavé.

Jana Šenbergerová 13.2.2021 16:17

Také se mi to už nejednou stalo, a to si dávám budíček, ale v zaujetí íčkem ho stejně přeslechnu. Co nezvládnou uši, zachraňuje nos. Někdy příliš pozdě. :-)

Marie Měchurová 13.2.2021 15:47

Tak to jsem ráda, že nejsem sama. Ve většině případů za to může íčko.

Naděžda Špásová 13.2.2021 14:09

Tohle už se mi taky stalo a ne jednou, když to není rýže, tak jsou to brambory, nebo něco jiného. :-)

Daniela Řeřichová 13.2.2021 13:23

Naprosto Vám rozumím, Hano, v připalování jsem expert. Můj dědeček říkával, že kuchařka nemá odcházet od sporáku. Mockrát jsem mu v pozdějším věku dala za pravdu.

Jan Zelenka 13.2.2021 12:54

Jo, milá Hano, nejste sama. Mně už se to stalo několikrát. Podvědomí nezapracovalo. Člověk si musí srovnat v hlavě, co je důležitější. Potrava duševní, či ta k jídlu. Teď už u mě vítězí s přehledem jídlo.

Zpět na homepage Zpět na článek

Lucie (51 let): O muže jsem pečovala, přesto stále slyším, že jsem zlatokopka

Když jsme měli svatbu, bylo mi třicet a Honzovi přes padesát. Rodiče i přátelé říkali, že je bláznovství brát si tak výrazně staršího partnera. Honzovi známí tvrdili, že si ho beru jen kvůli peněz. Byl totiž úspěšný, měl několik firem. Když onemocněl, neštěkl po něm ani pes a pomáhala jsem mu jen já.

Redakce

Zápisník starého muže: Zmýlená platí

V těchto dnech nám masmédia připomínají události ze srpna 1968. I já se zahloubávám do vzpomínek z této doby a následující normalizace. To už rok jsem byl doma po vojně, tedy nejvyšší čas osamostatnit se a založit vlastní rodinu.

Zdeněk Folvarčný

Když se sejdou prostatici, nejde to

Minulý týden jsem byl účastníkem srazu prostatiků. Ne, nejsem v žádné pacientské organizaci sdružující muže postižené nemocemi předstojné žlázy, jak se prostatě odborně říká. Byl to sraz ještě žijících spolužáků z vysoké školy, který se koná jednou za dva roky.

Antonín Vácha