Foto autorka

Fotoreportáž: Objev

24. 2. 2021

Můj příběh

Autor: Naděžda Špásová

Hodnocení:

(5.1 b. / 20 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Eliška Murasová 1.3.2021 11:50

Máč to Naďo jako já. Na každé procházce se nám něco ukáže k focení. Člověk v té fotoeuforii zapomíná i na bezpečnost.

Marie Měchurová 25.2.2021 19:38

Jsem přímo fascinovaná krajinou okolo Labe od Litoměřic až do Děčína. Už tam jezdíme 25let a vždycky sedím ve vlaku s nosem na skle. Už se těším, až ta potvora zmizí a dovolí nám kochat se krajinou na druhém konci republiky. Na Moravě je taky hezky, ale koryto Labe nemáme. Hezký článek a fotečky.

Hana Rypáčková 25.2.2021 08:44

Hezké procházení. Voda mne taky přitahuje.

Soňa Prachfeldová 24.2.2021 19:45

Hezká procházka a sedmikrásky ty snad kvetou nepřetržitě i pod sněhem. Doufám, žes nefotila u kolejiště blízko.

Irena Mertová 24.2.2021 19:00

Hezká předjarní procházka.

Elena Valeriánová 24.2.2021 18:51

Protože ses neobjímala, tak tě objímám na dálku. Až mi zatrnulo, ten vlak! Pro dobrou fotku se skáče nejen přes plot, potok, ale i koleje. Hezký článek a fotky z místa, kam se nikdy nepodívám. Takže se už těším až bude zeleno.

Naděžda Špásová 24.2.2021 18:29

Děkuji za milé příspěvky, až bude zeleno, zkusíme to ještě jednou. :-)

Martina Růžičková 24.2.2021 17:36

Je prima objevovat nové končiny. Hezká fotoprocházka :-)

Eva Mužíková 24.2.2021 15:35

Nadičko, všude kam se vydáš objevíš spoustu krásných míst a nejen to. Tentokrát nechybí opět ani pejskové a bombónek navrch, paní nutrie. Ráda jsem nahlédla.

Anna Potůčková 24.2.2021 14:25

Nadi moc děkuji za fotoprocházku. V Ústí jsem na krátký čas byla jen jednou ve svém mládí a mnohé se tam jistě změnilo

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Lucie (51 let): O muže jsem pečovala, přesto stále slyším, že jsem zlatokopka

Když jsme měli svatbu, bylo mi třicet a Honzovi přes padesát. Rodiče i přátelé říkali, že je bláznovství brát si tak výrazně staršího partnera. Honzovi známí tvrdili, že si ho beru jen kvůli peněz. Byl totiž úspěšný, měl několik firem. Když onemocněl, neštěkl po něm ani pes a pomáhala jsem mu jen já.

Redakce

Zápisník starého muže: Zmýlená platí

V těchto dnech nám masmédia připomínají události ze srpna 1968. I já se zahloubávám do vzpomínek z této doby a následující normalizace. To už rok jsem byl doma po vojně, tedy nejvyšší čas osamostatnit se a založit vlastní rodinu.

Zdeněk Folvarčný

Když se sejdou prostatici, nejde to

Minulý týden jsem byl účastníkem srazu prostatiků. Ne, nejsem v žádné pacientské organizaci sdružující muže postižené nemocemi předstojné žlázy, jak se prostatě odborně říká. Byl to sraz ještě žijících spolužáků z vysoké školy, který se koná jednou za dva roky.

Antonín Vácha