Neposlušné botičky on má...

Všechno zlé je k něčemu dobré. Teď má místo neposlušných slušné. Líbí se mi. I článek. :-)

Bezva humorné líčení, ale ve skutečnosti pěkný nervák! Doufejme, že ty nové boty za těžké peníze vašeho manžela obdobně "nevypečou"...

To musely být pro něho velmi nepříjemné chvíle, ale i štěstí, že se mu to nestalo v nouzovém stavu.

Tak to měl opravdu štěstí, hlavně že si dokázal poradit a bylo kde.

Děkuju za humorný příběh,doopravdy jsem se pobavila. A chechtám se ještě teď. Ano,je mezi námi určitě těch, kteří pochodovali se žralokem po ulicích.

Libuško, jdu si přečíst.

Jano :-) Tak mně se to také stalo - totiž mému tehdy nastávajícímu manželovi. A to cestou na naši vlastní svatbu :-) Přihodilo se nám toho tehdy tolik, že jsem o tom napasala i článek "Jak jsem se vdávala" - mám ho na profilu :-)

Také mi jednou odpadla skoro celá podrážka. Než jsem dorazila z lesa domů, jistila jsem to tkaničkou.

Jani, zasmála jsem se, protože mi to připomnělo obdobnou příhodu. To bylo na chalupě v Týně nad Vltavou, promokly mi boty a do rána neuschly. Chtěly jsme jet se sestrou na výlet do Písku. Půjčila mi nějaké své boty, jenže má kratší chodidla než já a boty mě už cestou hrozně dřely. Bylo mi jasné, že tam v nich celý den neodchodím. Myslela jsem, že si snad koupím něco u Vietnamců, ale pak jsme vlezly do obuvi a odcházela jsem s drahými zdravotními botami Santé. U mě není jednoduché koupit boty kvůli halluxům. Této koupi jsem ale nikdy nelitovala.

Paní Jano,díky za příspěvek,už dlouho jsem se tam nezasmála(nejsem škodolibá),ale Vašemu vyprávění není co dodat. Hlavně,že vše dobře dopadlo a pokud jste zmínila dnešní dobu(bez koupi bot),tak buďte rádi,že se to "semlelo" ještě v době,kdy člověk mohl dle svého uvážení koupit cokoliv.