Strašně krásný, hrozně dobrý, anebo výpověď dohodou... Do naší mluvy se vkrádají nesmyslná slovní spojení

1. pád, kdo, co? - spousta, 2. pád, koho, čeho? - spousty, 3. pád, komu, čemu? - spoustě, 4. pád, koho, co? - spoustu, 5. pádem oslovujeme - spousto, 6. pád, o kom, o čem? - spoustě, 7. pád, s kým, s čím? - spoustou.

Wiki slovník uvádí: spousta - velmi mnoho a jako příklad "Na dětském dnu byla spousta malých dětí." Tak proč ne? Na tomto portálu mě také spousta - velmi mnoho, lidí nechápe, viz. v Líbí/Nelíbí spousta -ů a připomínek a nic z toho mi "uši, respektive nervy, nerve". :-)

Zuzko, v tom s Tebou souhlasím, taky mi "spousta" rve uši.

Mě ruší nesprávné používání slova "spousta", například "měl k tomu spousta připomínek".

Paní Kosťunová o tom rozhodne sám život a praxe.

Jo jo, ta čeština! Nevadí mi, když se v běžném styku používá hovorová čeština, nářečí, hantec, přetrvávající germanismy (paní Skopanová psala o rusismech, ty se u nás asi neuchytily, na žádný si teď honem nevzpomínám), slůvka z angličtiny, nebo v článku popisovaná spojení, vše je možné, proč ne, řeč je tím jaksi kudrnatější ... Vadí mi, když neslyším správnou češtinu např. v TV. Myslím si, že novináři, moderátoři by měli mít povinná jazyková školení. Trhá mi např. uši, když se špatně používá: ty auta jela, ta školení neproběhly atd., - střední rod množ. č., skoro nikdo to neřekne správně a já u televize "rostu". Taky není výjimkou, kdy moderátor řekne: děti přišly trochu déle - to zas "padám", protože děti přišly později ...

Pokud mi něco u druhých vadí, tak se ptám sebe, proč mi to vadí a to tak dlouho, dokud nedojdu k závěru, že mi to může být úplně jedno :-)

Výpověď dohodou je "možná", ale někdy i "nutná" a to v případě že zaměstnavatel pohrozí § 52 písm. g. Důvod se vždy najde. Omlouvám se, je to už mimo téma článku.

Výrazy, které jsou užitečné v jazyce zůstanou a ty ostatní časem zmizí. Čeština se jako každý živý jazyk vyvíjí a jakakoliv regulace je dle mého názoru škodlivá. Stejně tak by si mohl stěžovat náš pradědeček, že už nepoužíváme přechodníky. A jak to krásně znělo stačí si otevřít nějakou starou knihu.

Naše mateřština dostává na frak.Spojení vzájemně si odporujících slov, tzv. oxymóron (protimluv) bylo a je běžné (hrozně hezký,pěkný lump). Užívání nicneříkajícího "jakoby" je nejspíš módní a podobné dřívějšímu "prakticky". Co mě irituje, jsou v médiích běžná spojení jako: ve výkonu byla nekvalita místo výkon nebyl kvalitní, budeme se soustředit místo soustředíme se, může se to nepodařit místo nemusí se to podařit, vrcholem pak je výraz nejoptimálnější. Mnohdy se jedná o anglismy či otrocký překlad (have a nice day). Je to škoda, protože čeština je krásná a bohatá. Proč tomu tak je? Ono se málo čte, řekl by asi pan Werich.