Ilustrace: autorka článku

Zahrada

12. 4. 2021

Můj příběh

Autor: Helenka Vambleki

Hodnocení:

(4.9 b. / 22 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Zuzana Pivcová 12.4.2021 17:26

Helenko, máš moc hezkou zahradu, kde se můžeš skrýt, radovat, pobavit, občerstvit, případně si i poplakat. Vždyť jsi stále ta dívčí dušička na houpačce. A že jsi všestranně nadaná, o tom není pochyb.

Anna Potůčková 12.4.2021 17:06

Heli moc hezké a pokud viděl Dimko padající hvězdu, tak já mám zcela opačný názor a vidím hvězdu která míří k výšinám.

Eva Mužíková 12.4.2021 16:59

Helčo, jsi talent. Svojí kresbou a básničkou jsi mne potěšila. Zhoupla bych se také, dokonce nyní by mi i ty mé přerostlé vlásky létaly...

Jana Šenbergerová 12.4.2021 14:45

Víc než vidím, cítím, jak mi vzduch sviští kolem uší, jak se mi rozlévá blaženost duší a čirá radost z ní tryská, když vnímá, že si výskám. Na chvíli jsi mě vrátila do dětství. Tehdy bych se nejraději prohoupala životem. Teď by mi asi bylo na houpačce špatně. :-)

Alena Vávrová 12.4.2021 14:21

Helenko, ty jsi všestranný talent, domácí úkol máš na 1*. Díky i za mailíček.

Zpět na homepage Zpět na článek

Lucie (51 let): O muže jsem pečovala, přesto stále slyším, že jsem zlatokopka

Když jsme měli svatbu, bylo mi třicet a Honzovi přes padesát. Rodiče i přátelé říkali, že je bláznovství brát si tak výrazně staršího partnera. Honzovi známí tvrdili, že si ho beru jen kvůli peněz. Byl totiž úspěšný, měl několik firem. Když onemocněl, neštěkl po něm ani pes a pomáhala jsem mu jen já.

Redakce

Moje dovolená před šedesáti lety: Horčáky

Po maturitě jsem nastoupila do kanceláře. Byla to moje první dovolená. Dva týdny.

Vlastimila Kosorínová

Přízrak v nočních ulicích, aneb přílišná hygiena škodí

Tak se mi zase zadařilo. Odpoledne jsem jen tak lehce poklízela, protože vlastně žádný binec nebyl a čerstvě vykoupaná jsem trávila večer zachumlaná v měkoučkém županu v křesle ve společnosti slečny Marplové. Idylka.

Iveta Markusová

Velká voda v Bohumíně aneb Jak se stát Robinsonem

Jdu po chodníku a vidím, že starosta má otevřené okno. Sláva, potřebuji s ním něco projednat. Třeba na mě bude mít tři minuty času. Pro jistotu z chodníku telefonuji. Sekretářka zvedá telefon a na můj dotaz, zda je na radnici starosta a zda mohu přijít, tlumočí tento dotaz na patřičná místa.

Hana Práglová

Když nakupuje oděvy dáma středního a vyššího věku

Léto už sice skončilo, ale myslím, že není na škodu si tak trošku zavzpomínat na teplé dny. Jakmile se začne blížit léto, nám ženám se vynoří dva odvěké, siamsky spojené problémy: 1. co na sebe (šaty?) a 2. co pod ně.

Iveta Markusová