Úvodní foto: autorka

Miniatury duše 2

13. 4. 2021

Můj příběh

Autor: Věra Ježková

Hodnocení:

(5.1 b. / 18 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Eva Mužíková 14.4.2021 13:44

Takto bych já své pocity vyjádřit nedovedla. Umíš Věrko.

Soňa Prachfeldová 14.4.2021 10:16

Naše Já je složeno z mnoha součástí, život do nich vtiskl svoje události. Vše , co uvnitř cítíme, to jsme my, naše duše. Krásné Věrko.

Irena Mertová 14.4.2021 09:52

Věro, krásné, upřímné...

Věra Ježková 14.4.2021 08:16

Děkuji vám za hvězdičky a laskavé komentáře. Martino, vzpomněla jsem si, že jsi čítávala mé íčkové texty své mamince.

Martina Růžičková 13.4.2021 18:40

Věro, už tvoje první miniatury mě nadchly. Tyto jsou tak silně osobní ... Dojaly mě.

Jana Kollinová 13.4.2021 18:00

Nádherné, citlivé vyznání. Věro, chraňte malou holčičku schoulenou ve Vašem nitru pro chvíle, kdy k Vám vztáhne ruku, pohladí duši a bude souputnicí na předlouhé duhové cestě. :-)

Anna Potůčková 13.4.2021 16:14

No myslím, že každý z nás má ve svém nitru spoustu nánosů, kterým říkáme zážitky, poznatky apod. Věrko, zdařilé!

Jana Šenbergerová 13.4.2021 11:48

Krásné. Občas by se měl do sebe podívat každý.

Hana Šimková 13.4.2021 10:54

Věruško jen tu holčičku v sobě chraň. Já se jí v sobě také snažím chránit

Jan Zelenka 13.4.2021 09:14

Věrko, opět nádherné. Nemám pro to dost vhodných slov. Raději ti to řeknu osobně.

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Lucie (51 let): O muže jsem pečovala, přesto stále slyším, že jsem zlatokopka

Když jsme měli svatbu, bylo mi třicet a Honzovi přes padesát. Rodiče i přátelé říkali, že je bláznovství brát si tak výrazně staršího partnera. Honzovi známí tvrdili, že si ho beru jen kvůli peněz. Byl totiž úspěšný, měl několik firem. Když onemocněl, neštěkl po něm ani pes a pomáhala jsem mu jen já.

Redakce

Prázdniny před šestapadesáti lety

Ony už to vlastně nebyly prázdniny, byla to naše první dovolená. Bylo nás pět, a měly jsme za sebou první rok v pracovním procesu po maturitě na SEŠ v Gottwaldově. Bylo nám dvacet, všechny jsme byly svobodné, ta pravá láska na nás teprve někde čekala.

Marie Měchurová

Když nakupuje oděvy dáma středního a vyššího věku

Léto už sice skončilo, ale myslím, že není na škodu si tak trošku zavzpomínat na teplé dny. Jakmile se začne blížit léto, nám ženám se vynoří dva odvěké, siamsky spojené problémy: 1. co na sebe (šaty?) a 2. co pod ně.

Iveta Markusová

Když se sejdou prostatici, nejde to

Minulý týden jsem byl účastníkem srazu prostatiků. Ne, nejsem v žádné pacientské organizaci sdružující muže postižené nemocemi předstojné žlázy, jak se prostatě odborně říká. Byl to sraz ještě žijících spolužáků z vysoké školy, který se koná jednou za dva roky.

Antonín Vácha