Svatava Páleníková
28.4.2021 14:26
Myslím, že je to o výchově. Pokud rodiče dovolí dětem jen sedět u počítače či s telefonem v ruce, důsledky se dostaví. Já ale často vidímna výletech v přírodě rodiny s dětmi, tak snad to tak tragické nebude.
Šípek Petr
26.4.2021 17:50
"Za uplynulých dvanáct měsíců české děti přišly přibližně o 90 000 000 hodin tělesné výchovy...."
O tělesné výchově bych moc nemluvil. Ne každej je zvědavej hrát si na cirkusáka nebo prostě provozovat tělesné aktivity na známky podle nějakých výkonnostních tabulek. Nemluvě o tom, že některé fyzické aktivity se v TV prakticky neprovozují, přestože k fyzické kondici také dokážou pomoct, např. cyklistika nebo plavání.
Vlasta Ledlová
26.4.2021 09:36
Oni nechtějí ven ani s babičkou. Mám doma zalezlé čtyři kousky. (:-
Mell Nova
25.4.2021 22:37
Tohle neznám, spíš musím brzdit, je tam moc velká zima, vítr.Funguji v tomhle zmatku i jako školka, chodili jsme ven skoro za každého počasí, byť jen na půl h.
V tom ideálním na 2h., po obědě znovu, třeba do večera.
Marie Faldynová
25.4.2021 21:37
Moje předškolní vnoučata mají pohyb rády, s těmi ve škole je to horší, ale bydlí tak daleko, že se k nim teď nedostanu. Ale mrzelo mne, když jsem viděla, jak zalézají někam s telefonem, aby mohli hrát místo rozumnější zábavy.
Eva Kopecká
25.4.2021 12:48
Dokud mé první a poslední vnouče nechodilo do školy,bylo štíhlé, obratné a pořád se mnou venku. Nástup do školy byl takový pro třídu nešťastný. Měli učitelku, která přes profesní chyby / názor všech rodičů, i těch, kam po pár letech přešla/ byla i zvláštní člověk. Takže ještě o prázdniny bylo kolo, dětská hřiště a prolézačky normální. Od prvního září bylo heslo, my už si nehrajeme, my už jsme školáci. To hloupé dítě si říct nedalo, mělo z učitelky takový strach, že si asi myslelo, kdyby ho někde viděla, bylo by z toho zlé. Pozvolné posedávání doma přineslo své ovoce. A koronavirus s distanční výukou a pohodlnými rodiči to dodělal. Nadváha, žádné zájmy, sezení u klávesnice, čučení do monitoru. Moc mě mrzí, že mě vnouče nikdy nepozná prázdniny na táboře, že v létě vylézá na zahrádku u chalupy pouze sporadicky, a že bazén, trampolína a kolo tam zahálí. Doby,kdy jsme chodili k rybníku pozorovat žabky, jezdili po zahradě a sbírali větvičky, spadané ovoce, posekanou trávu, jsou už minulostí. Když zavedu řeč na naše aktivity z dřívějška, otočí se na mě od stolu hlava s nevěřícným výrazem. Zachytím ten pohled a umím si ho dešifrovat. No ta se snad zbláznila. Já tady tolik práce a ona mluví z cesty. Patrně byla dlouho na sluníčku. Budu muset říct rodičům, aby ji někde zavřeli a zamkli, než zejtra odjedou do práce. Kdo má ty její řeči pořád poslouchat. A koho to zajímá....
Hana Čadová
25.4.2021 10:19
U nás na chatě neznám, že by vnouče nechtělo ven. Naopak. Vnoučata jsou od rána do večera venku. K jídlu je musím svolávat.
Martin Vrba
25.4.2021 09:04
Jak z toho ven, aby se dětem chtělo zase více ven? Nejlepší je jim vycházení zakázat, tedy když je doba normální a to nyní moc není. Ano – v prvé řadě ten článek není zrovna moc aktuální, na počítač v této době přece musíme hledět jako na našeho největšího spojence, protože „zaracha“ máme nyní (do nedávna jsme měli) všichni ze zdravotních důvodů a počítač je pro nás přítelem bezinfekčním. A on nám zprostředkovává rozhovor s našimi blízkými, kde bychom bez něj byli? Ano – přesně tam. :) Ale až to situace dovolí, tak bych zkusil na to jít tak nějak od lesa, že například vyhlásíme běžecký závod lesem, kdo si bude moci půjčit v lese na půl hodinky od babičky chytrý mobilní telefon, nebo bych rozpoutal bojovou hru za účelem nalezení papírku s heslem k otevření dědova chytrého telefonu, atd. . . .(poznámka: nesmí to být ale ten papírek poslední záchrany s heslem, který má zapomnětlivý děda ve své náprsní kapse pro sebe)
Marie Ženatová
25.4.2021 08:32
Díky za tento pravdivý článek odrážející často současnost. Od svých známých vím, že když tam mají nahodou vnoučata, tak skutečně moc jít ven nechtěji, spíše sedí doma u svých "přístrojů..." Dřív když jsem zde mívala menší vnoučátka tak jsme velmi často "hledali kešky" - bavilo nás to všechny, tak jako výlety kratší nebo delší... V současnosti když zde mám občas mladší vnoučátka - tak mi už častěji pomáhají jak v domácnosti tak i na zahradě - ovšem vnuci také velmi rádi lezou po vysokých stromech, protože to doma nemají - jsou všichni obratní a štíhlí *