Jako každý rok, i letos jsem si dopřála procházku do jarní Stromovky. Vydala jsem se na ni první květnové pondělí. Na místě jsem byla už v půl deváté. Překvapilo mě, že už je v ní dost lidí – procházeli se, běhali, jezdili na kole nebo kolečkových bruslích. Na lavičkách neseděl nikdo, bylo poměrně chladno. Ale příjemně polojasno.
Původně jsem chtěla vyfotografovat jen ještě pár cest se zelení do svého článku. Jenže když jsem viděla tu krásu, velmi jsem překročila plán.
Veverky trpělivě čekaly, až si je vyfotím, zatímco sojka můj pokus udělat ji mediálně slavnou ignorovala. Odolala jsem náhlé touze pohladit si alespoň jedním prstem droboučká káčátka, která seděla s maminkou na břehu jezírka. Ta mé rozpoložení nejspíš odhalila, neboť je po chvilce odvelela do vody.
Stromy a keře se krásně odrážely nejen na jezírkách a v potůčcích, ale i na vodě, která zůstala na trávnících po dešti. U Šlechtovy restaurace tradičně kvetly nádherné záhony.
Projdete se se mnou?
Foto: autorka
