Eva Krausová
14.2.2022 22:12
Honzo Z., vím jak bolestné to je ukončit život pejska na veterině. Je ale moc důležité u té poslední injekce být s pejskem. Já to zažila 2x a už jsem tu bezmoc nechtěla zažít. Barušce bylo 15 let, ta se alespoň dožila nějakého věku, nikdy ale nezapomenu na její oči. Meginka se dožila jen cca 10 let, o to to bylo horší. Zařekla jsem se, že už žádný pejsek. Jenže jsem zjistila, že život bez něj je pro mě těžký a smutný... Dnes mám psího seniora Robina, který ke mě přišel v 11 letech. Obavy tu jsou vzhledem k jeho věku, ale zároveň odhodlání mu ty poslední léta udělat co nejlepší a doufat, že se dožije ve zdraví minimálně těch 15 let.
Jana Hošková
14.2.2022 09:50
Krásný článek s dobrým koncem ! Kéž by takových dobrých konců bylo pro zvířata ale i lidi víc !
Jan Zelenka
13.2.2022 22:18
Naše pudlice Dášenka se dožila 13 let. byl to nesmírně pohodový pejsek a kamarádka. Ve 13 jí zjistili rakovinu a po čase jsem proto musel na veterinu k ukončení. Je to strašný zážitek. Když jí doktorka píchala poslední injekci, upřeně se na mne dívala a třásla se. Vidím to dodnes. Obrečeli jsme to oba se ženou. Už to nikdy nechci zažít.
Eva Krausová
13.2.2022 10:52
Hani přeji hodně společných chvil plných radosti a štěstí. Já si vzala Robina v jeho 11 letech a ač obavy o jeho zdraví v jeho věku jsou, nelituji. Vždyť kdo jiný, než ti starší, či nemocní si adopci zaslouží.
Lenko K. nevidím nic špatného na tom dát psovi lidské jméno. Já adoptovala pejska od starší seniorky se jménem Robin a to na něj sedí a určitě by se mi pro něj nelíbilo jméno Ňufík ap. A jestli jsou pro vás psy obludy, to hovoří o všem...
Marie 00000
13.2.2022 08:15
Krásné. Přeji vám oběma ať krásné časy trvají ještě hodně dlouho. Smekám :)
Marie Měchurová
11.2.2022 20:04
Jsme ráda, že jsem Elišku poznala osobně, a že jsem si ji mohla pochovat. Docela jsme se zkamara
Marcela Broumová
11.2.2022 16:54
Hanko, jsi odvážná a máš velké srdce; Eliška je už také odvážná a šťastná. Pohádka v životě, díky, je mi z vás útulno.
Dana Divišová
11.2.2022 15:52
Vaše Eliška je moc hezká a šikovná. Úplně vás chápu, že jste po pejskovi toužila . Udělala jste moc dobře. Pokud já jsem doma, tak na sedačce vedle mne leží třináctiletá joršírka a v dílně na koberce zase stará labradorka. Ještě mám malého kočičáka. Vůbec si domov bez zvířátka neumím přestavit. Odkudkoliv přijdu, vždycky mne vítá. Pejsek je prostě člen domácnosti. Přeji vám, ať vám dělá radost celý svůj psí život.
Lenka Kočandrlová
11.2.2022 12:12
Je to dojemné,postarat se o zvířátko a zkrášlit mu jeho živůtek (zdrobněle od slova život).Ovšem moc se mi nelíbí trend dávat zvířet lidské jméno.My jsme kočkoví a naše číči měly vždy vlastní jméno: Líza, Stoupa, Klošík,Ňufík,Koťa,Minda...Kdysi jsme doma měli jezevčíka a ten se jmenova Bondy,syn má psa Fida.Zkrátka jsem pro to,aby si lidi vymysleli něco originálního pro jejich zvíře a nedávali jména z kalendáře. Určitě je divné venku volat Eliško na psa a otočí se i několik děvčat,neb je to nyní módní jméno. No a mě by tedy netěšilo,kdyby se nějaká psí obluda jmenovala Lenka!
Hana Rypáčková
11.2.2022 11:01
Ale takových lidí je víc, jen na FB stránkách Psího štěstí přispívají lidé na operace útulkovým psů a berou si je domů, protože domov potřebuje každý. Je i těch trápitelů je pořád dost. I s lidskou lhostejností se setkáváme.
Načíst starší příspěvky