Najednou se chovají, jako by nám je někdo vyměnil, říkají často šedesátnice o svých mužích. I pánové totiž prožívají něco podobného jako je ženské klimakterium, jednoduše řečeno, přechod. Říká se mu andropauza. Ale žádný strach, je to přirozená fáze života, se kterou si už dnes lékaři vědí rady.
Může za to testosteron
Zatímco o ženském stárnutí byly popsány tisíce stránek v zábavných časopisech, ale také v odborných publikacích, o mužských pocitech spojených se strachem ze stáří se mluvilo méně. Teď se to mění. Vznikla Mezinárodní společnost pro studium starších mužů, přibývá lékařů se specializací androlog. Svět už totiž ví, že muži prochází v životě obdobím, kdy se začíná projevovat úbytek hormonu testosteron. A že je to období těžké. Právě s tímto poznatkem je spojeno vysvětlení, proč se řada mužů v určité fázi života začíná chovat jinak než dříve. Podobně jako ženský přechod totiž mužský přechod hodně souvisí s psychikou.
„První příznaky související se stárnutím muže se nejčastěji objevují kolem padesátého až padesátého pátého roku života,“ říká Monika Golková, primářka Anti Aging kliniky a specialistka na medicínu proti stárnutí.
Pokles testosteronu se projevuje například příznaky depresí, podrážděností, letargií. Muži mají nižší sebevědomí, malou motivaci k práci nebo ke koníčkům, zkrátka se cítí nespokojeni. Mnozí se stahují takzvaně do sebe. Tráví delší čas se psem na procházce, chodí si sami posedět do garáže. Jejich rodiny se diví, co se s manželem, tátou či dědou děje. A jak už to u mužů bývá, za žádnou cenu si nechtějí přiznat, že je něco v nepořádku, nedej bože jít k lékaři.
Jako tělo bez duše
Celý ten proces má kromě jména andropauza také název PDAM syndrom. Možná, že kdyby se o něm vědělo více, předešlo by se mnoha manželským hádkám, nedorozuměním a strachu z vážných nemocí.
„Cítil jsem se tak unavený a bez nálady, že jsem si vsugeroval, že mám vážnou nemoc, asi rakovinu,“ vypráví sedmašedesátiletý muž z Ostravy. Donedávna byl zástupcem šéfa středně velké firmy, hrál tenis a jezdil na kole. Během roku skončil s prací a s koníčky také. „Nic mě nebavilo, nejraději jsem seděl sám u nás doma v garáži. Tam jsem měl klid. Nejvíce mě štvalo, když se mě žena stále ptala: Co je s tebou?“ Stačilo přitom málo. Dotyčný se byl poradit u specialisty, změnil životosprávu, nasadili léčbu. Podivné pocity časem zmizely. „Ano, mladší už nebudu, ale zase žiju život, který mě baví,“ říká.
„Nižší produkce hormonů je výraznou známkou stárnutí mužského organismu,“ vysvětluje endokrinolog Luboslav Stárka. „Muž je ve vyšším věku odsouzen do méně výrazné role, ztrácí známky své mužské kvality a mnozí se s tím velmi obtížně vyrovnávají. Do značné míry je to genetická záležitost. Jsou rodiny nebo oblasti ve světě, kde se muži dožívají vysokého věku, jinde je běžné úmrtí mužů v šedesáti. Psychický a fyzický stav mužů hodně ovlivňuje životní styl. Kouření, nadměrná konzumace alkoholu, absence fyzické aktivity, to všechno život zkracuje a může dotyčného připravit až o dvacet let života,“ uvádí.
Zbytečně se nepodceňovat
A jak se andropauza kromě psychických potíží projevuje?
Mění se postava. I když muži jedí zdravě a cvičí, tuk se ukládá v oblasti břicha. Vzniká postava, které obezitologové říkají typ jablko. Muži kvůli tomu ztrácejí sebevědomí.
Snižuje se pevnost kostí. Pád je čím dál větší riziko. Proto je třeba se andropauzou zabývat, mnohdy stačí jen konzultace o léčbě s lékařem a riziko řídnutí kostí se zmírní. Ženy už to dávno vědí, muži se tváří, že se jich tento problém netýká.
Ubývá chuť na sex. Muži potřebují více času k tomu, aby dosáhli orgasmu, často se obávají, že v sexu takzvaně selžou, takže se mu začnou vyhýbat. Zbytečně. „Andropauza rozhodně nemusí znamenat konec sexu. Naopak, část mužů v přechodu popisuje, že sice nejsou tak výkonní, ale naopak sex vnímají intenzivněji,“ vysvětluje primářka Golková.
O andropauze je dobré vědět, ale není třeba z ní mít strach. Narozdíl od ženského klimakteria, jde o proces pozvolný, pomalý, často trvá několik let, než se jeho příznaky plně rozvinou. Takže je čas na to poradit se s lékaři, jaká léčba či životospráva bude právě pro ten či onen konkrétní případ nejvhodnější.
Ale hlavně, lékařské výzkumy potvrzují, že se sice pokles testosteronu a následná andropauza týká pětadvaceti procent mužů ve věku nad sedmdesát pět let, ale také to, že plných dvacet procent mužů v tom věku vůbec žádné potíže nemá. Naopak, mají hladinu testosteronu srovnatelnou s třicátníky. Což vysvětluje, proč se někteří muži ve vyšším věku v pohodě znovu stávají otci.
