Foto: autorka

Výlet do Prokopského údolí očima Moraváků

2. 6. 2021

Můj příběh

Autor: Marie Měchurová

Hodnocení:

(5.1 b. / 23 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Eva Mužíková 3.6.2021 08:43

Krásné fotky, zase z jiného úhlu pohledu. Dobře že jsi se s námi podělila .

Alena Vávrová 2.6.2021 21:44

Kupodivu jsem se k článku dostala a mohla si prohlédnout další báječné fotky z Prokop. údolí. Díky, Moraváci ;-)

Anna Potůčková 2.6.2021 18:23

Další hezký článek doplněný skvělými fotografiemi se setkání Íčkařů!

Soňa Prachfeldová 2.6.2021 14:08

To je milé vzpomenutí na osobní setkání. Myslím, že každý, kdo se setkal někde v rámci ícka je moc rád a těší se na další setkání.

Jitka Hašková 2.6.2021 13:52

Děkuji za zajímavý článek o výletu a také fotky. Jako jediná jste vyfotila vlak na pražském Semeringu. Jeli jste přes něj do Holyně?

Marie Měchurová 2.6.2021 13:49

Recept na rychlé koláče je v receptech....

Marie Seitlová 2.6.2021 11:58

Další pěkný článek o výletu ička, děkuji Maruško.

Dana Puchalská 2.6.2021 11:26

Další pěkný článek o pěkném výletu. Děkuju. A jsou u něj krásné a zajímavé fotografie.

Marie Ženatová 2.6.2021 11:20

Moc děkuji za milý, výstižný článek i s fotografiemi*

Jitka Mošovská 2.6.2021 11:11

Maruška je starostlivá paní, nejen pro své nejbližší, ale i pro nás. Přinesla nejen slivovičku, ale moc dobré tvarohové koláčky. (1/2 kg hl. mouky a jedno máslo atd.)

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Lucie (51 let): O muže jsem pečovala, přesto stále slyším, že jsem zlatokopka

Když jsme měli svatbu, bylo mi třicet a Honzovi přes padesát. Rodiče i přátelé říkali, že je bláznovství brát si tak výrazně staršího partnera. Honzovi známí tvrdili, že si ho beru jen kvůli peněz. Byl totiž úspěšný, měl několik firem. Když onemocněl, neštěkl po něm ani pes a pomáhala jsem mu jen já.

Redakce

Zápisník starého muže: Zmýlená platí

V těchto dnech nám masmédia připomínají události ze srpna 1968. I já se zahloubávám do vzpomínek z této doby a následující normalizace. To už rok jsem byl doma po vojně, tedy nejvyšší čas osamostatnit se a založit vlastní rodinu.

Zdeněk Folvarčný

Když se sejdou prostatici, nejde to

Minulý týden jsem byl účastníkem srazu prostatiků. Ne, nejsem v žádné pacientské organizaci sdružující muže postižené nemocemi předstojné žlázy, jak se prostatě odborně říká. Byl to sraz ještě žijících spolužáků z vysoké školy, který se koná jednou za dva roky.

Antonín Vácha