První vnouče znamená pro většinu babiček velkou radost, ale nemusí to tak být vždy

Vnouček mi přišel do života v mých osmačtyřiceti. Měla jsem dost aktivit, a docela se lekla, jak to bude vypadat. Dcera mi od počátku dala najevo, že budu jediná z rodiny, komu s manželem dítě budou svěřovat. Je nás totiž málo. Hlídala jsem často, a ráda. První roky na mě kluk visel, až jsem se bála. Dítě hlavně patří mámě a tátovi. Přišla jsem z práce, vzali jsme odrážedlo, hračky na písek, nějakou korunu, něco k pití a táhli do světa....v okolí máme hezká dětská hřiště. Vnouče jsem vracela po dvou třech hodinách a šlo rovnou do vany. Mladí říkali, že kluk má dvě mámy. Tu svou a mě. V létě jsme byli na chalupě, rodiče v práci. No, se školními roky už to bylo jinak, dneska jsem krátce před důchodem už unavená a jim je pohodlné mít svůj domácí režim beze mě....byly to hezké roky, když byl malý, v noci jsem na něj koukala, jak spinká, večer jsme si hráli, povídali, vedl řeči, že jsem se nasmála. Dneska občas potřebuje poradit s něčím do školy, jsme pořád blízko, a v létě,i když je nám o pár let víc, jsme spolu na chalupě. Už tedy nechodíme k rybníku koukat na žáby, nejezdí za tátou s dětskou sekačkou, netahá mě na trampolínu, ví, že by mě z ní asi museli vytahovat.....ale pořád jsme svým způsobem parťáci......Být babičkou je hezké.

Pomáhám s vnoučaty právě proto, že je to unavující a rodiče potřebují vystřídat. Mě nikdy v tomto směru nikdo nevystřídal, tak to mladým dopřeju. Denně ne, mám to 60 km daleko, ale když přijedu, užívám si to a vnoučata doufám také.

Je mi 68 let, pracuji 49 roků jako dětská sestra..Miluji děti a moje práce mi celý život přináší radost a uspokojení.Mám 2 vnoučky-3 a půl roku a 8 měsíců.Ráda jim dělám radost dárečky, ráda je pohlídám a tím pomohu rodičům,téměř každý den se těším novými fotečkami..Celý život jsem obklopena dětmi a můj názor na babičkovskou roli je ten , že vnoučata musí být pro babičku radost a ne jen povinnost...To je špatně...

Vnoučata jsem přijala s láskou, aniž bych šidila své další aktivity. Prožili jsme nádherné chvíle, které se nedají s ničím srovnat. Dnes to jsou rovnocenní partneři, na které jsem hrdá.

Babičkou jsem čerstvě až teď,v 66.Těším se,až budou dítku tak dva roky,mimina mě neberou.Pak ale bude hezké chodit s ním do lesa,ukazovat mu svět a užít si té dětské přirozenosti.

Přečteno na fcb. Dva starší manželské páry si píší : Přijedete zase tento víkend k nám na grilování ? Odpověd : My tento víkend nemůžeme, hlídáme malé teroristy . To mluví za vše.