Jendou navržený výlet na Kočku jsem velmi uvítala. Tento skalní útvar jsem dosud znala pouze z dálky, z vrchu nad Litoměřicemi, kam jsme několikrát zašli při venčení Britney. Té jsme vysvětlili, že její krátké nožičky by pro ni dlouhou cestu neuťapkaly.
Vyjeli jsme autem nedaleko za město a dál pokračovali pěšky. Počasí nám přálo; bylo příjemně polojasno, dopoledne ještě ne horko.
Užívala jsem si volný prostor, pohodlnou cestu v polích. V dálce byly vidět Litoměřice a na obzoru Říp. Jen poslední část cesty, prudký výstup, mě trochu zmáhal. S Jendovou pomocí, který šel přede mnou a držel mě za ruku, jsem ho zvládla. Bušící srdce se uklidnilo a začalo jásat nad krásným rozhledem. Všude malebné České středohoří, pod námi Žitenice, kde už jsme byli.
Kočka se tyčí na vrcholu kopce Sovice, ve výšce 271 m.n.m. Název získala podle toho, že z dálky připomíná ležící kočku. Kdysi byla známa jako Uhustein (Výří kámen), Eulenburg (Soví hrad) nebo také Katzenberg (Kočičí hora). Německé názvy tedy odpovídají českým.
Útvar není ryze přírodní. V místě býval čedičový lom. Poslední odstřel byl proveden v roce 1901. Je možné, že lamači zbytek skalního suku trochu připodobnili zvířecí siluetě. V posledních desetiletích sprejeři namalovali na skálu jasně zelené kočičí oči, zuby a nos.
Výlet byl opět moc hezký. Jen tu skleničku na závěr jsme si dali až doma, a ne v restauraci. Aspoň si Jenda mohl dopřát také střik.
Vydáte se s námi?
Zdroje:
https://regiony.rozhlas.cz/
https://www. kudyznudy.cz/
Foto:
Věra Ježková a Jan Zelenka
