Židovské ceremoniální předměty

12. 9. 2021

Hodnocení:

(5 b. / 16 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Soňa Prachfeldová 16.9.2021 07:46

Moc zajímavé, díky.

Helena Přibilová 13.9.2021 22:02

Paní Jarmilko, také já Vám děkuji za další velmi zajímavý článek.

Dana Puchalská 13.9.2021 15:16

Děkuju,zase jsem se hezkou formou vyprávění dozvěděla něco zajímavého.

Martina Růžičková 12.9.2021 18:19

Díky za další zajímavý článek.

Jarmila Komberec Jakubcová 12.9.2021 18:10

Pro šabat jsou důležité dva rituály: kiduš /zahájení šatabu v pátek podvečer/ - žehnání nad pohárem vína a havdala: obřad, který probíhá na konci šabatu/sobota před západem slunce/ Při jeho obřadu se používají tři ceremoniální předměty: svíce spletená z několika pramenů, schránka na koření a pohár /bývá stejný jako na kiduš/. Dříve se mezuzy umisťovaly jen na venkovní dveře, v současné době i ve vnitřních prostorách bytů, hotelových pokojů, kanceláří atd.

Anna Potůčková 12.9.2021 16:48

Velmi zajímavý a také poučný článek, za který děkuji!

Zuzana Pivcová 12.9.2021 16:10

Jarmilko, děkuji za informativní příspěvek. Ve vltavotýnském muzeu je poměrně dost židovských předmětů. Až do války sídlila zde a v nedalekých Kolodějích početná židovská komunita. Budu si muset exponáty ještě podrobněji prohlédnout.

Irena Mertová 12.9.2021 11:24

Moc zajímavý článek. Vaše články mi osvětlují mnohé, co jsem četla v různých knihách od židovských spisovatelů. Myslela jsem si, že mezuza se dává jen na vstupní dveře. V dnešním splašeném světě musí být uklidňující i ta letitá tradice, stále stejná...

Jitka Hašková 12.9.2021 09:47

Děkuji, je to velmi zajímavé. Nějak jsem asi přehlédla co je to havdala. Děkuji za doplněk.

Zpět na homepage Zpět na článek

Lucie (51 let): O muže jsem pečovala, přesto stále slyším, že jsem zlatokopka

Když jsme měli svatbu, bylo mi třicet a Honzovi přes padesát. Rodiče i přátelé říkali, že je bláznovství brát si tak výrazně staršího partnera. Honzovi známí tvrdili, že si ho beru jen kvůli peněz. Byl totiž úspěšný, měl několik firem. Když onemocněl, neštěkl po něm ani pes a pomáhala jsem mu jen já.

Redakce

Zápisník starého muže: Zmýlená platí

V těchto dnech nám masmédia připomínají události ze srpna 1968. I já se zahloubávám do vzpomínek z této doby a následující normalizace. To už rok jsem byl doma po vojně, tedy nejvyšší čas osamostatnit se a založit vlastní rodinu.

Zdeněk Folvarčný

Když se sejdou prostatici, nejde to

Minulý týden jsem byl účastníkem srazu prostatiků. Ne, nejsem v žádné pacientské organizaci sdružující muže postižené nemocemi předstojné žlázy, jak se prostatě odborně říká. Byl to sraz ještě žijících spolužáků z vysoké školy, který se koná jednou za dva roky.

Antonín Vácha