Jak jsem chytla "Yacobiho virus"

Holt každý z nás má asi svá oblíbená slova, kterými "šperkuje" svou řeč. Já zas vykřikuju "Jéžišmarjááá", kdykoliv mne něco rozčílí nebo překvapí. Teď jde jen o to, ukočírovat to, aby se to příliš nerozbujelo :-)) anebo když to někdo rozjede a nejde to zřejmě zastavit, bouchnout ho do zad, třeba by to pomohlo ! :-)) :-))

Jeden čas jsem pořád říkala "prostě". Teď nevím...

Ano. Moc hezké zamyšlení. Nedávno jsem při cestě MHD počítala, kolikrát řekne mladá žena při telefonickém hovoru, který trval asi 20 minut ono slovo JAKOBY. A věřte nebo ne bylo to 15x. Ano,bolely mně z toho nejen uši.

Já zas, jakoby, rád říkám " víš jak, jo"...

Jano, dobře napsané. Já zase nesnáším za každým slovem slovo " prostě", to mě taky dohání k čemusi. Nedávno jsem to slyšela i v pořadu L. Výborné, bylo to příšerné. Je fakt, že slovník dnešní mládeže je děsivý, vole je proti tomu nic. Ten váš virus se určitě rychle ztratí. :-)

Mě někdy štve i slovo "nicméně". I když je fakt, že ve srovnání s "jakoby" je ho slyšet mnohem méně.

Článek jako z mého života. Dnes jsem šla do lékárny a žádala antacidum "jako tekuté". Jakmile jsem vypustila z úst logický nesmysl, opravila jsem se: "prosím tekuté antacidum". Slovo JAKO je vlezlé, ale myslím si, že starší generaci tolik neohrožuje, ta má nezničitelné základy ze školy - spisovnou češtinu.

Ano, to je pravda, Zuzko, teď si taky na ta slova prostě a prakticky vzpomínám. Mne, osobu šťouravou a zvědavou, by prostě a prakticky velice zajímalo, z jakého důvodu vlastně jakoby ten dotyčný - je pravdou, že většinou dotyčná - ta slova do omrzení opakuje, co ji k tomu nutí (neboť zřejmě je to nějaký ten druh nutkavosti). Byla by to celkem legrace, kdyby to ovšem někdy nelezlo na nervy :-))

No jo, za nás se říkalo "prostě" a "prakticky", můj někdejší nadřízený zase měl všude "vpodstatě", to už také trhalo uši. "Jako" a "jakoby" jsou morem současné mluvy, i když se mi zdá, že to už přece jen trochu ustupuje, ale tak před 1 - 2 lety toho bylo u mnoha lidí ve větě víc než vlastních významových slov. Nejhorší je, že ty mluvčí (většinou mladší ženy) to neberou jako neschopnost se kloudně vyjádřit, ale naopak si tím připadají důležité, jak moderně mluví.

Ano je to zajímavé , přímo k zamyšlení, tady neplatí - opakování je matkou moudrosti. Já s tím nemám problém , také často slýcham . Nejvíc mi vadí, když řečníci během řeči stokrát řeknou ehm. To je snad už na pováženou :-)