Pleteme, šijeme, háčkujeme. Návrat obliby ručních prací je zdraví prospěšný

Šila jsem , pletla i háčkovala. Ale s nemocnou páteří / hlavně krční/ to je hazard se zdravím. Taky ještě vezmu háček do ruky a vytvořím obaly na ramínka, ale vždy mne to ztrestá.. Marie, všimla jsem si tvých kapsiček a pouzdýrek, taky to tak mám..

Dřív jsem pletla a háčkovala hodně. Před pár lety jsem toho nechala a už se k tomu nebudu vracet. Neumím si ale představit, že bych si u toho povídala. Mívala jsem jen zapnutou televizi jako kulisu, jinak jsem se soustředila na práci.

Já se přiznám, že jakmile přijde podzim a skončí práce na zahradě, přesedlám na ruční práce různého druhu. V posledních letech je to zejména háčkování. Vyrábím tak originální darky na vánoce. V posledních letech to byly košíky ze špagatové příze, háčkované šátky na krk, zimní čepice a čelenky, něžné háčkované velikonoční a vánoční ozdoby. Letos jsem začala vyrábět polštáře z speiální puffy příze, která se spletá jen prsty (bez háčku). Doufám, že moje blízké překvapím i potěším. A pro vnučku háčkuji na panenku.

K ručním pracím se určitě některé šikovné ženy vrací, u nás seniorek je to časté a pochopitelné. Rády jsme kdysi vytvářely to, na co nám chyběly peníze, a nebo to, co nebylo v obchodech. Pamatuji si, jak jsem jako novopečená maminka pletla svému chlapečkovi na zimu takový kabátek s kapucí, zakončený dole u nožiček jako pytel. Byl podzim a v časopisu Burda jsem viděla něco podobného. Byla jsem tím tak nadšená, že jsem každou volnou chvilku pletla. Výsledek byl přímo úžasný. Pytlový kabátek s kapucí obdivovali všichni, včetně sestřičky v dětském středisku. Po letech se moje výrobky zalíbily i mé neteři, mamince maleho chlapečka. A to už bylo pár let po revoluci, kdy už i u nás bylo pěkné zboží. Ale dnes potkávám spoustu malých dětí (naštěstí i navzdory Covidu), ale na dětech ani na maminkách ručně vyrobené kousky oblečení nevidím. Ale věřím, že stále ještě takové šikovné ženy existují (viz článek), jen je ze svého okolí neznám.

Poslední dobou se těším na zimu. Zatopíme v krbových kamnech, pustím si v TV biatlon nebo jiný zimní sport a do ruky vezmu háček nebo jehlice. Letos to budou převozu na sedačku. Ráda zhotovuji i menší věcičky - čelenky, obaly na mobil, brýle..

Prakticky od svého dětství jsem měla ráda ruční práce a zejména pak pletení. Dříve jsem také vyšívala, kamarádce dokonce i peřinky do kočárku a když byl manžel po úrazu, tak jsem začala háčkovat na přilepšení do rodinného rozpočtu dětské čepice. Jistě mnozí si vzpomínají i na gobelíny od Tapico, a stejně tak se vyráběly také koberečky a předložky. Ruční práce je krásná záliba, člověk při ní přijde na jiné myšlenky ale hlavně každý kousek takto vyrobený je originál.