Jitka Caklová
3.11.2021 14:06
Paní Dano, pro mě žádné "na druhou stranu" není. Každý je jedinečný a nikdo míru sebevědomí neurčuje. Je každého věc jaké sebevědomí má, co si vezme, nebo nevezme na sebe, jak se chová atd. Je to jako kdybych napsala, mně na nikom nic nevadí, ale neměl by nosit to ,či ono, neměl by to či ono dělat, tak nebo onak se chovat....... Stejně jako každá mince má dvě strany, tak stejně, buď je mi to jedno, nebo není, další možnost není a je to protimluv. I kdybyste si tu minisukni v šedesáti vzala, tak co jako já mám společného s tím, že vypadáte jako spartakiádní cvičenka po sezóně? Nic!,
Dana Divišová
3.11.2021 12:47
Paní Jitko, udělala jste dobře. Nemá cenu schovávat to, co si člověk už na sebe neoblékne. Já pravidelně vyřazuju oblečení na charitu. A souhlasím, že problém není věk.Na druhou stranu přehnané sebevědomí, kdy si v šedesáti vezmu mini , to taky nevypadá úplně nejlíp. Spíš jako spartakiádní cvičenka po sezoně..
Jitka Caklová
3.11.2021 11:26
Po přečtení článku mi přišlo na mysl, jak bych asi dopadla, dostavši-se do průzkumu na Michiganskou univerzitu. Jsem si jistá, že po čtyřicítce bych dopadla daleko hůř, než dnes po sedmdesátce. V šedesáti letech jsem vyházela všechno oblečení, o kterém jsem do té doby říkala, "na doma dobrý". Obecně nemám ráda chválu a když mi někdo řekne, že mi to sluší a že na svůj věk nevypadám, tak s úsměvem, bez skrupulí reaguji, "Já vím :-) :-)" a reakce jsou opravdu různé :-). Jak nemám chválu ráda, tak mě mile překvapila neteř, která mě snad 10 let neviděla a když si v létě přijela pro dort, na rodinnou oslavu, kdy jsem na sobě měla dlouhé, černobílé puntíkaté šaty , v jejím pohledu jsem viděla moment překvapení a pronesla, "No tedy teto, ty jsi kočka." Tak to mě od mladé holky opravdu potěšilo. Předposlední odstavec článku přijatelný, poslední dokonalý, pouze platnou větu od německého filozofa Eckarta Tolleho, pro sebe upravuji, že příčinou vašeho utrpení a problémů není čas, ale nízké, nebo žádné sebevědomí.
Dana Divišová
3.11.2021 09:59
Zajímavý článek. Taky jsem vždycky říkala kolegyním, že se cítím o mnoho mladší. Pocitově. A pořád si tak připadám. Nemluvím o vzhledu, o potížích, čas nezastavíme..nedávno moje dcera přivedla na návštěvu spolužačku ( po deseti letech). Snacha hned tvrdila, že vypadá na 50 (je jí 42) a mě zase připadlo, že vypadá mladší než snacha. Hodnocení je ryze subjektivní. Doporučení je věkem se nezabývat, je to jen číslo.