Většina pečovatelů v domovech pro seniory svou profesí žije a dělá ji dobře, říká Karolína Puttová, projektová manažerka programu D.O.M.A.
Karollína Puttová, projektová manažerka programu D.O.M.A. FOTO: MILA

Většina pečovatelů v domovech pro seniory svou profesí žije a dělá ji dobře, říká Karolína Puttová, projektová manažerka programu D.O.M.A.

12. 11. 2021

Organizace MILA se několik let věnuje vzdělávání profesionálů neziskovek v oblasti fundraisingu, leadershipu a komunikace a v posledních dvou letech také podpoře profesionálů ve službách pro seniory.

"Vycházíme z přesvědčení, že jedině tam, kde jsou spokojení pečovatelé, mohou být spokojení i klienti. A to je podstata našeho programu D.O.M.A.," říká manažerka projektu D.O.M.A. Karolína Puttová.

Co ta zkratka D.O.M.A. vlastně znamená?
Za tou zkratkou se zkrývají slova důstojnost, otevřenost, management a atmosféra. Důstojnost a otevřenost jsou základem fungující komunikace. Když se přidá kvalitní vedení – management, vzniká tak atmosféra, ve které jsou lidé spokojení a mohou vznikat úžasné věci. Takové mají být sociálně-zdravotní služby nejen pro seniory. Takové služby pomáháme rozvíjet.

Jak vás napadlo podívat se na to, jak to vypadá v sociálních zařízeních pro seniory. Měla jste nějakou osobní zkušenost?
Já osobně ne, ale měla ji moje kolegyně Simona Bagarová. Když se před pár lety rozhodla stát dobrovolníkem v domově seniorů, setkala se nejen s pozitivními příběhy, ale i s těmi smutnějšími, které byly často spojené s nedůstojnou péčí o seniory. To byl hlavní impuls, na kterém postupně vyrostl celý program D.O.M.A.

O zařízeních pro seniory se obecně hovoří tak, že jsou tam často složité poměry, zaměstnanci se ke klientům nechovají hezky, někdy je dokonce ponižují. Jaké jsou vaše dosavadní zkušenosti? Kde vy vidíte největší problémy v těchto zařízeních?
Odpovím trochu zeširoka. Zkusme si představit, že problémy zařízení jsou tvořeny souborem odpovědí na celou řadu otázek. Jak jsou společností vnímání pečovatelé, jak jsou finančně ohodnoceni, v jakém režimu pracují, co od nich chceme, jaké jim proto vytváříme podmínky, jak se o ně staráme, jak se k nim chovají nadřízení, jakou mají možnost ovlivnit chod zařízení, jakým způsobem probíhá nábor nových zaměstnanců, jaká pozornost je věnována jejich zacvičení … Nechci nikoho omlouvat, dějí se i věci neomluvitelné, ale když se nad odpověďmi ve společnosti a v konkrétním zařízení zamyslíme, je vlastně skvělá zpráva, že celá řada pečovatelů svou profesí žije a dělá ji vzdor všem podmínkám dobře.

Největší problém je možná v penězích. Práce zaměstnanců domovů pro seniory je špatně placená, zařízení mají nedostatek zaměstnanců. Co se s tím dá dělat?
Práce pečovatele je psychicky náročná. Odměna za práci je samozřejmě zásadně důležitá, ale není nejdůležitější. Tedy pokud není tak nízká, že je zdrojem další psychické zátěže, protože z ní pečovatel nedokáže pokrýt své základní životní potřeby. Podle výzkumu společnosti LMC opouštějí nespokojení zaměstnanci nejčastěji práci kvůli pociťovanému špatnému přístupu, obvykle ze strany šéfa nebo vedení obecně. Na druhém místě důvodů k výpovědi se společně s finančními motivy objevuje celková atmosféra ve společnosti/zařízení. A zatímco ovlivnit výši finanční odměny je často mimo možnosti vedení zařízení, s přístupem a celkovou atmosférou v zařízení se dá pracovat.

Všechno je o lidech. Jak konkrétně váš program může napomoci tomu, aby se management těchto zařízení zlepšil, aby lépe působil na zaměstnance a dokázal je motivovat ke kvalitní práci a lepšímu přístupu ke klientům?
To může být opravdu zdánlivě velmi jednoduché. Třeba tak, že si vedení uvědomí, že úkolem pečovatelů je starat se o klienty a úkolem vedení je pečovat o pečovatele, tedy vytvářet podmínky, ve kterých mohou klientům poskytovat službu v kvalitě, kterou si vedení představuje. A my můžeme pomoci s tím, co to konkrétně může znamenat např. v komunikaci s pečovateli nebo třeba při jejich náboru a zacvičení.

Jak vlastně vedení těchto zařízení reaguje na vaše návrhy? Neobávají se toho, že odhalíte jejich slabiny? Chtějí s vámi spolupracovat?
Máme velkou výhodu, že se na nás přímo obracejí vedoucí zařízení právě s tím, že někde slabinu cítí. Tento pocit zpravidla doprovází i nějaká míra motivace ke změně a z toho pak vychází ochota ke spolupráci. Začneme mluvit o tom, v čem vidí problém, jak se projevuje a z čeho může vycházet a postupně se dostáváme k plánu, co by se dalo změnit a jak. Někdy může naše působení zůstat jenom u rozhovoru s vedoucím, který tak získá prostor k zamyšlení, jak zařízení funguje, kam ho chce posunout, co k tomu vlastně potřebuje a potřebné změny už naplánuje a realizuje sám.    

Jak by měl vypadat ideální stav poté, co ukončíte svůj program v konkrétním zařízení. Co je tím finálním cílem?
Vždy vycházíme z potřeb, které má vedení zařízení, protože to je základ k tomu, aby byla na straně vedení motivace ke změně. Z toho mimo jiné vyplývá, že zakázka, kterou dostaneme je pokaždé jiná a jiný je i cíl a délka spolupráce. Na začátku se vždycky snažíme stanovit, kam chceme dojít, a ideální stav je, když je vedení s výsledkem spokojeno.

V kolika zařízeních ročně chcete působit?
Záleží na rozsahu spolupráce, ale rádi bychom byli tak ve třech zařízeních za rok. 

Na váš projekt poskytl finance Nadační fond Veolia. Jak tyto peníze využijete?
Finance, které jsme získali od NF Veolia, využíváme především na odměnu členů týmu, který v zařízeních působí. Tým aktuálně tvoří koučky, HR konzultantka a konzultantka na organizaci práce. Při domlouvání spolupráce se vždycky snažíme, aby se zařízení na zakázce nějak finančně podílelo, a tím posilujeme pocit společného projektu. Může to být třeba jen to, že zaplatí dopravu členům týmu.

 Máte i další partnery, kteří vás podporují?
Ano. V loňském roce pro nás Jan Kaláb a Traffo gallery uspořádali speciální akci spojenou s prodejem limitované edice uměleckých děl Jana Kalába. A před pár měsíci si nás zaměstnanci Hello bank vybrali mezi pět projektů, které chtějí podpořit. A těch, kteří nás podporují tím, že nám fandí je čím dál tím více a je to pro nás velká motivace a důkaz, že jdeme správným směrem.

 

Více informací o projektu se můžete dozvědět prostřednictvím tohoto videa:

domácí péče domov pro seniory senioři
Autor: Jan Raška
Hodnocení:
(4.3 b. / 6 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Krejcar Stanislav
Za vším hledej člověka ! Kolik z diskutujících by bylo nejen ochotno ale i schopno v podobných zařízeních pomáhat a pracovat ? Je smutné, že většinou se jedná o odkladiště rodičů a příbuzných. Každý jednou budeme staří, tomu se nevyhneme nikdo. Dokázali jste vychovat své potomky k tomu, aby byli schopni a ochotni vám ve stáří pomoci a odplatit vám vaši péči a starostlivost jež jste jim věnovali od narození po vstup do vlastního života ? Většina pečovatelů , je pracovníků se základním kursem první pomoci červeného kříže. Nevím kolik je mezi nimi absolventů zdravotních škol . Každý člověk jsme jiným, a práce v dd a ds není jako žití s vlastním dědečkem nebo babičkou tam je to desetkrát náročnější a složitější nejen na fyzičku ale i psychiku .
Lenka Kočandrlová
Doufám,že se nikdy nedostanu do nějakého takového zařízení! Všude dobře,ale doma nejlépe. --- Na druhou stranu mé srdce potěšilo,že v článku bylo plno takových krásných,srozumitelných slov jako např. Fundraising,leadership,koučky,HR konzultantka...Doporučuji příště tento styl více rozvinout,přidat více podobných výrazů,ať se mám čím kochat!!!
Danka Rotyková
Chtěla jsem trochu oponovat, že není zdaleka všechno tak jemné, jak popisuje článek, ale pan Martin Vrba to napsal 100x lépe. Musím s ním bohužel souhlasit.
Martin Vrba
Článek bohužel jen povrchně naznačil činnost organizace, a aby si nikoho neznepřátelil, tak se jen vznášel s lehkostí a krásou vážky vysoko nad povrchem problémů, které v těchto organizacích určitě existují. Mne by spíše zaujaly nějaké hloubkové sondy utajených nastrčených kvalifikovaných klientů – nebo i zaměstnanců. Vím, že se tak postupuje v cizině a výsledky jsou přínosné pro klienty a po medializaci i pro celou společnost. Takové neziskovky, které by tímto utajeným způsobem zjistily v těch domovech pro seniory i drobné „závady na kráse“ a ty by pak taková neziskovka s domovem řešila i s tím, že by některá závažná provinění zaměstnanců byla předána dokonce k řešení policii a soudům, tak taková neziskovka by měla v mých očích i skutečný přínos pro celou společnost. Tato zde popsaná, omlouvám se, mi spíše připomíná nějaké přátelské poklábosení, které neziskovce přinese nějaký „zisk“ (zadarmo to asi nedělá), nějaké závady se napíší do nějaké zprávy, aby se vykázala činnost a užitečnost a právo na existenci –„Aby se Vlk nažral a Koza zůstala celá.“ Nemá cenu si nalhávat, že jsou na světě jen „andělé“. A že lidé dokonce asociální si hledají místa slabá a slabé jedince, že jsou v nemocnicích, ve školách, v mládežnických sportovních organizacích, v církevních i pěveckých sborech dětí a tedy mohou se vyskytnout ojediněle i v domovech pro seniory. To, že práce v těchto zařízeních je velice těžká, záslužná, když je prováděna profesionálně, že je i náročná na psychiku pro citlivé lidi, že není pro každého vhodná, že stále není dostatečně oceněná, to jsou všechno chronicky známé a stále opakované věci. To, že jsou tam tak malé platy, tak to také může přilákat i lidi, kteří by se jinde na lépe placená místa nedostali, protože jejich kvalifikace je nedostatečná k vykonávání i mnoha jiných prací a nejsem si jist, zda vedoucí těchto zařízení nejsou často pod tlakem se řídit pořekadlem: „Lepší vrabec v hrsti, než holub na střeše“, a pak tedy zaměstnají i toho, kdo se na to místo nehodí. Ale také vím, že ve společnosti žije naštěstí určité procento lidí, pro které je přímo životním posláním se starat o druhé, o ty slabé a že platové ohodnocení je pro ně až na druhém místě. U takových se na to nesmíme ale jen spoléhat a vlastně jejich skvělých morálněvolních vlastností zneužívat tím, že je pod financujeme, protože si jsme si vědomi jejich „závislosti“ na tom, že oni chtějí pomáhat druhým stále a všude. Na tom nesmí naše společnost stavět úspory! Čím více tam takových krásných lidí bude pracovat, tím méně tam bude logicky těch, kteří se tam vetřeli jen z důvodu, že tam nebyla tak velká konkurence. Ano – i v tomto případě platí, že: „Vrána k vráně sedá.“
Daniela Řeřichová
Držím palce této smysluplné činnosti. Populace stárne a bude čím dál víc potřeba různých forem zařízení pro seniory tak, aby poslední etapu života prožili důstojně.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.