Místo nové sedačky výlet. Šedesátníci dávají přednost zážitkům před věcmi

:-) :-) Takže copak?... Arbitr, guru a spiritus agens webu i60 nakázal bobříka mlčení vážně? Předpokládám, že zmíněný anonymní průzkum obsahoval test věrohodnosti odpovědí... Výborně? :-) :-)

:-) Vyhodnocení testu je na Nobelovu cenu, fenomenální je zvláště lži-skóre. :-)

Hofmanová jako vždy věc trefně popíše a vzbudí velkou diskusi. Výborně! V letošním anonymním průzkumu, kterého se zúčastnilo 2031 lidí ve věku 60 a více, 57% napsalo, že se rozhodně těší na každý příští den a dalších 37%, že spíše ano než ne. Se svým životem je velmi nebo spíše spokojeno 88% lidí. Co chceme víc? Jde to dobře, život je krásný, umíme si ho užívat. A k tomu patří i prožitky. Koukáním do stropu z gauče nemůže nikoho učinit šťastným. (Škarohlídů a negativistů je menšina, ale někdy jsou víc vidět a slyšet…)

Ještě doplnění - jsem vdaná 47 let a sedačku máme teprve druhou :-)

Krátce po svatbě, bych si určitě vybrala sedačku, protože jsme neměli žádnou :-), taky postele, skříně, stůl a židle - rodina musela mít aspoň to základní ... Teď je to jiné, hezké zážitky jsou jistě cennější než nová sedačka, když stará stojí v obýváku a slouží ...

Ráda se podívám někam,kde jsem ještě nebyla, ale nemusím organizované zájezdy, jsem raději na volné noze v přírodě.

:-) Povzbudivé, jako "tulák po hvězdách" dovedu ocenit nepřístupné... :-)

Zajímavý článek. Ve svém věku také ráda cestuji, bohužel covid moje aktivity hodně zbrzdil. Letoš jsem byla pouze na poznávačce krás Německa a místo moře jsem byla měsíc ve Fr.Lázních na rehabilitačním pobytu po operaci. Příští rok doufám, že bude příznivější - na jaře se chystám navštívit moji oblíbenou destinaci Gran Canarii. Dál se pak uvidí podle toho zda pominou některá omezení. Co se týče vybavení bytu tak sedačku mám starou cca 5 let a tak i ostatní vybavení bytu. Nejstarší je můj kocour Piškot - má už 13 let.

Krásný článek i s fotkami z řevnického setkání. Mohu jen potvrdit, jak většina lidiček přede mnou. Zážitky a vzpomínky jsou pro mne prioritou. Cestovali jsme s dětmi stále za krásami naší země a později s manželem i do zahraničí na poznávací zájezdy. A poslední roky nevynechám ani jedno velké íčkařské setkání, i malá přátelská setkání s pár lidmi či ve dvou jsou velmi příjemná a milá. Od mlada jsem vyměňovala staré věci za nové pouze kvůli nefunkčnosti a to mi vydrželo dodnes.

Nádherný, nejen vzpomínkový článek a fota, nejen pro dnešní den, nejen sami ale i s Vámi, hlavně v tak důležitém ještě zdraví, se už asi všeho, díky Vám všem i Pepovi tolik nebojím a těším se na další chvilky štěstí, ve kdo ví jaké době, co nám bude ještě dovoleno...