Komůrka a pletení nestačí. Lidé chtějí trávit stáří kvalitně, jejich nároky se neustále zvyšují

P.Patta: ono nějak bylo a zase nějak bude. Můžou se zase zavést domovské listy,nárok na chudobinec a povolení k žebrotě...

:-) :-) Kristepane, já to tušil, že bude válka... :-) :-)

Stárnutí populace je pouhý eufemismus pro hromadné vymírání populace. Díky nadměrnému zdanění mezd rodičů vychovávajících děti plus vadně vedenému účetnictví při správě I. důchodového pilíře, se v posledních 25 letech nenarodilo každé třetí dítě do vyrovnané populační bilance. Chybí nám jeden a čtvrt milionu dětí! Díky nedostatku dětí, budoucích plátců daní, je státní dluh nikoliv 42 %, ale 106 % ročního HDP. Počítejte se mnou 2,5 + 3,9 = 6,4 bilionu korun. Již dnes je tunelován státní důchodový systém bezdětnými důchodci (kterým nemá kdo ze sociálního "pojištění" přímo financovat jejich důchody), ve výši 10 % z vyplácených starobních důchodů. Při odchodu početných ročníků tzv. Husákových dětí stoupne tunelování I. důchodového pilíře na 33 %. Co s tím? 1) Správně provést důchodovou reformu, tzn. dát do pořádku účetnictví ve státním důchodovém systému. 2/ Provést reformu daní fyzických osob, aby bylo možno bez problémů pracujícím rodičům zohledňovat v daních 50 % nákladů na výchovu dětí v rodině (aktuálně je zohlednění cca 20 %, což v úhrnu dělá nadměrné zdanění mezd rodičů 44 miliard korun/rok). Více v nové knize Ekonomům to myslí černobíle.

13.07 A babička odpověděla, aby moje děti měly co zdědit.

Nemám žádné zkušenosti s domovy důchodců,rodiče mi zemřeli poměrně mladí,babičky ani dědy jsem nezažila.Viděla jsem jen ve filmech dost hrozné důchoďáky, většinou s pokoji,kde bylo několik lidí,ve starých zámcích a tak. Předpokládám,že dnes je to již jiné,moderní,na vyšší úrovni. Ale stejně bych se tam nechtěla dostat. Hodně záleží asi na vedení takového domova,jaký je personál, jestli přidělené peníze nerozkrádají,ale skutečně využívají pro blaho klientů, a pod.

Ani můj otec nar.1895 nežil na vejmínku. Článek mi tak trochu připomíná literaturu z doby vládnutí Marie Terezie /panovnici mi připomněl včerejší seriál na ČT1/. Ve svém věku 75 let stále pracuji a pokud by nebyl svět napaden covidem, tak trávím Vánoce v Austrálii u své kamarádky. Stále se učím hebrejsky, chodím na hodiny anglické konverzace a vůbec žiji aktivním životem.

Mně přijde článek jakýsi zmatený ... Psát o vejminku v dnešní době? Ani moje babičky (1898, 1901) nebydlely na vejminku - měly svoje bydlení, přátele, chodily ke kadeřnici, někdy i do restaurace na oběd nebo na kávu ... Rodiče si důchodový věk do vysokého stáří přímo užívali. Jezdili na výlety, do lázní, na zájezdy, rodiče manžela zase milovali chatu a zahrádku, tak čas trávili tam a na výletech v okolí - tedy žádná komůrka a pletení - babičky i maminky pletly za mlada, pak na to neměly čas :-) A popis domovů pro seniory? Nevím, kde autorka byla pro informace ... V domovech jsou dietní sestry, které se starají o stravování seniorů, aby strava měla výživovou hodnotu a byla pestrá ... Polévka a starý chleba? To je jak v chudobinci za císaře pána ... Je pravda, že kvalita zařízení pro seniory může být různá, bála bych se soukromých, protože jako výdělečná činnost mi to přijde podezřelé, ale zařízení, tzv. státní musí držet stanovené standardy a rozhodně k obědu suchý chleba s polívkou nehrozí ...

8.45 :-) :-)

11.01 to je na facku :-(

11.24 ad babičky: zaplaťbůh!