Před měsícem devětašedesátiletý Miro Žbirka napsal svým fanouškům na facebooku: „Přátelé, dostihl mě nějaký zákeřný bacil a skončil jsem na kapačkách. Posílejte energii, budu ji potřebovat.“ Jeho manželka Kateřina poté médiím sdělila, že bojuje s rezistentní bakterií a infekcí, na kterou tehdy lékaři hledali vhodná antibiotika.
Miro Žbirka byl spoluzakladatelem skupiny Modus, s níž v roce 1977 získal spolu s Jánem Lehotským a Marikou Gombitovou Zlatou bratislavskou lyru za píseň Úsmev. V roce 1981 spolu s Lacem Lučeničem opustili skupinu Modus a založili skupinu Limit, se kterou se vydal na sólovou dráhu. V roce 1982 se stal prvním slovenským Zlatým slavíkem; po Waldemaru Matuškovi byl druhý, kdo dokázal porazit Karla Gotta.
Miroslav Žbirka měl se svojí první manželkou Helgou dceru Denisu, s druhou manželkou Kateřinou pak dceru Lindu a syna Davida. Žil se svou rodinou v Praze.
V roce 2016 náš portál i60 vydal s Miroslavem Žbirkou rozhovor při příležitposti vydání vzpomínkové knihy Zblízka. Příjemné vzpomínky na vše, co provázelo kariéru tohoto oblíbeného hudebníka. Zde je jeho část:
Co vás vedlo ke knižnímu bilancování?
Není špatné zavzpomínat. S autorem knížky Honzou Vedralem se známe dlouho, několikrát jsme si povídali a tak jsme si řekli, že to zkusíme. Když jsem mu vyprávěl realitu minulosti, byl někdy hodně překvapený. A já se přistihoval, že jsem se rozvyprávěl a říkal jsem mu i věci, na které bych nejraději zapomněl. Honza je nezatížený minulostí, a tak kladl otázky, na které se dobře odpovídalo. A já mám rád rozhovory s mladšími lidmi, kteří jsou minulostí nezatíženi.
Řekl jste si někdy v životě, že stárnete, že vše nejlepší je za vámi? Nebo jsou vám takové pocity naprosto cizí?
Ale tak jasně, člověk přemýšlí nad vším možným. Jenže já v poslední době prožívám pěkné období. Koncertuju, mám hodně práce, spíše se těším, až trochu zvolním a budu mít více času na to, co mě baví nejvíce.
A to je?
Skládání písní.
Dozví se čtenář v té knize něco, co o vás není známo?
Já jen zkusil vyprávět svůj příběh. Jsem obyčejný kluk, který celý život miloval muziku a měl v životě štěstí, že se jí mohl živit. Díky hudbě jsem se dostal z nejtěžších životních situací, jako byla například smrt mého bratra. Vyprávěl jsem v knížce o všem, ale nečekejte žádné skandály ani výčty úspěchů nebo ocenění. Na to si nepotrpím.
Na co si potrpíte?
Pro mě jsou dominantní příběhy vzniku jednotlivých skladeb. A to, že se pak skladby lidem líbí. Že si třeba některé pustí i po čase.
