Ideální Vánoce neexistují. Čím je člověk starší, tím více v tom má jasno
Ilustrační foto: Pexels

Ideální Vánoce neexistují. Čím je člověk starší, tím více v tom má jasno

21. 12. 2021

Světýlka, koledy, hodně dárků, početná rodina, ve které se všichni mají rádi. Kdo takto netráví Vánoce, bývá společností pasován do role podivína nebo nebožáka, kterému nic z toho není dopřáno.

Jenže je spousta lidí, kteří mýtu o nejkrásnějších dnech roku nepodléhají. A mnohdy je prožívají ve větší spokojenosti než vyznavači takzvaných ideálních Vánoc.

Čím je člověk starší, tím častěji říká: Vánoce už nejsou to, co bývaly. Případně: Vánoce je třeba slavit hlavně kvůli dětem, já je vlastně ani nepotřebuju. Většina z nich totiž během života prožila některou nebo mnohé z následujících situací:

Partnerský vztah právě za moc nestál, přesto kvůli rodině o Vánocích předstírali, že jsou idylický pár.

Nakoupili hromady drahých dárků, ale žádné nadšení se nekonalo.

Právě o Vánocích vyvrcholily dlouhodobé neshody a pohádali se. S manželem, s manželkou, s matkou, s otcem, s tchyní, s tchánem, se snachou, se zetěm, se synem, s dcerou…. Každý si může dosadit další varianty podle svých zkušeností.

Vařili, pekli, smažili, gruntovali, ale nikdo jako by si toho nevšiml. Žádné obdivné výkřiky, žádné projevy uznání.

Byli sami. Z nejrůznějších důvodů trávili vánočních svátky o samotě a trápili se tím, že se na ně ze všech stran valily poučky o tom, že na Vánoce člověk rozhodně nemůže být sám.

Hádali se, kde svátky stráví. U matky? To se naštve tchyně. U tchána? To se naštve táta.

Čím je člověk starší, tím více je pravděpodobné, že některou z těchto situací zažil. Někdo mnohokrát, někdo výjimečně. U někoho se tím snění o idylických Vánocích narušilo jen na přechodnou dobu, u někoho trvale. Výsledkem je, že mezi lidmi vyššího věku je řada těch, kteří mají k Vánocům poněkud rezervovaný vztah, přesněji řečeno, neočekávají od nich nezapomenutelné prožitky. Umějí si je udělat jindy a jinde a nepodléhají masovému šílenství spočívající v honbou za dokonalostí. To už nechávají mladším.

„Pokud někdo nepřipravuje Vánoce tak jako většina, neznamená to, že je to špatně. Je dobré, když si člověk časem najde svůj pohled na to, jak chce tyto dny prožívat,“ řekl psycholog Karel Bröckl.

V mládí a středním věku je člověk více náchylný k tomu, aby se chtěl přizpůsobit tomu, co vidí kolem sebe. Více podléhá reklamám, obchodním nabídkám, různým textům, které nabádají, že člověk má či nemá to či ono dělat.

Starší lidé často říkají, že se už od těchto pocitů cítí být osvobozeni. Mnohokrát už slyšeli, jak správné Vánoce mají vypadat, mnohokrát už zažili, že ve skutečnosti byly úplně jiné.

„Problém je v tom, že lidé si myslí, že musí mít dvacet druhů cukroví, uklizeni, umytá okna, tolik a tolik dárků. Otázka je, jestli to opravdu nutné je nebo není. Lidé si velmi často vytváří tlak na sebe sami,“ podotýká psycholog Pavel Brenkus.

Zná to mnoho žen. Zatímco v mladším nebo středním věku měly pocit, že pokud nebudou mít napečeno, nazdobeno, uklizeno, navařeno, selhávají, ve vyšším věku často získají k těmto činnostem odstup a začíná jim být jedno, co si o nich kdo myslí.

„Když mi bylo okolo čtyřiceti, měla jsem pocit, že před Vánocemi pokaždé zemřu. Gruntovala jsem náš velký dům, zdobila, nakupovala, hostila početnou rodinu. Dodnes si pamatuju Vánoce, kdy synovi bylo osmnáct, rychle do sebe hodil kapra a prohlásil, že jde ven. Já po něm začala hystericky řvát, že nikam jít nesmí, že je přece Štědrý večer. Manžel mi řekl, že jsem hysterka, že přece není nic špatného na tom, když kluk jde za svou holkou a lehl si k televizi. Tchyně řekla, že mám doma nepohodu a že už k nám vícekrát na Vánoce nepřijde. Tchán řekl, že můj bramborový salát je, cituji: nějaký divný. Moje máma pofňukávala, protože bylo třetí výročí od smrti našeho táty. A pes ukradl kus kapra, takže jsme mu z krku tahali kost. Já si pak dala víc vína, než je zdrávo. No prostě jsem se namazala,“ vypráví se jednašedesátiletá Martina.

Její Vánoce v posledních letech vypadají tak, že odjíždí sama na chatu. Mámu už nemá, syn žije v Německu a s mužem je deset let rozvedená. Je na Vánoce sama. „Občas se tomu někdo diví, ale mně to fakt nevadí. Jdu do vsi na půlnoční, zpátky jdu s přáteli z okolních chat. Po Štědrém dnu občas přijde někdo z nich na návštěvu nebo já k nim, někdy vyrazíme na výlet, jsme tady dobrá parta. Zdobím střídmě, nepeču, udělám si lososa a koupím si dortík z místní cukrárny,“ vypráví.

Dvě single žijící kamarádky ve věku pětašedesát a třiašedesát let už pátý rok po sobě jezdí na Vánoce do Egypta. Jíme, koupeme se, čteme si a tváříme se, že Vánoce nejsou. Už si to zasloužíme po těch letech, kdy jsme vždy byly udřené a zpruzené a těšily se, až bude po svátcích,“ říkají.

Samozřejmě, že je řada lidí, kteří naopak mají Vánoce spojené s návštěvami příbuzných a jejich Štědré večery jsou příjemnou událostí. A právě v tom spočívá výhoda vyššího věku. Lidé už zpravidla vědí, co od Vánoc mohou čekat. Pokud vědí, že je to moc fajn zážitek, když je tráví s rodinou, dělají to tak. Pokud naopak vědí, že to fajn zážitek není, přestali to tak dělat. Zpravidla jsou spokojení, vyrovnaní. Vědí totiž, že je jen na nich, jaké si svátky udělají.

psychika rodina Vánoce
Hodnocení:
(4.9 b. / 26 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Soňa Prachfeldová
Mám ráda Vánoce pořád, zejména předvánoční čas. Ráda po setmění vyjdu zapálit svíčky na hřbitov, ráda obejdou ztichlou vesnici a dívám se po svetylkach, ráda vidím náměstí měst s nazdobenými stromy. A pak už je na člověku, jak a s kým je mu dopřáno trávit Vánoční svátky.
Lenka Kočandrlová
Jako dítě jsem se těšila na Vánoce hodně....Ale předcházelo tomu děsivé gruntování bytu,jednou dokonce se těsně před Vánoci byt maloval. Cídění klik dveří sidolem mi připadalo strašné,předtím jsme s bratrem museli ty velké dveře z obou stran pečlivě umýt - lezla jsem po štaflích - a těch dveří bylo v bytě sedm...K tomu několikrát do sklepa pro brikety,brambory,vysypat popel,klepat koberce.Bydleli jsme ve 3.patře bez výtahu. No ale když konečně !!! jsme usedli k večeři,tak bylo už jen těšení na dárky,na cukroví,na čokoládu z kolekcí a na hraní si s kamennými stavebnicemi,které se vyndavaly jen na Vánoce...Dnes skoro nevím,že jsou nějaké Vánoce,máme ozdobeno,ale dárky si dávno nedáváme,jen trošku víc vzpomínáme,jak to bývalo.
Eva Kopecká
Souhlasím. Lidský a rozumný názor...na chlapa
Miloslava Richterová
Pro JB - líbí se mi Váš příspěvek.
Dušan Brabec
Realisticky napsaný příspěvek. S věkem se opravdu přístup k trávení vánoc důkladně mění. S malými dětmi byly vánoce vždy kouzelné, později s rodiči a návštěvou dětí s postupně narůstajícím počtem vnuků příjemné (až na ten zápřah manželky), ale nyní, když jsem zůstal vdovcem, je to už jen symbolické. Tak mne aspoň vezme dcera na štědrý den k sobě. Holt to je život.
Hana Rypáčková
Pořád platí:"Jaké si to uděláš, takové to máš." I o Vánocích.
Jindřich Berka
Dobrý den, já bych vánoce se svými blízkými za Egypt nikdy nevyměnil!! Tam jsem jezdil vždy s kolegy o jarních prázdninách. Nic není na světě ideálního ani instituce rodina. V každé je něco, přesto neznám citově zbarvenější a soudržnější skupinu lidí než je rodina. Tam se utváří charakter budoucího človíčka a je vám oporou, když odcházíte ze světa. Ano pokud funguje. Je třeba si položit každý otázku: "Co jsem udělal já, proto aby fungovala? Jindra
Danka Rotyková
Musím konstatovat, že ráda vzpomínám na Vánoce, které jsem prožila s rodiči, sestrami a babičkou v domě na vsi. Byly to vždy ty samé problémy co minulé roky. Babička i maminka až do odpoledních hodin v plné polní, zato táta, ten si s ničím hlavu nelámal. Když se stmívalo, svátečně oblečený zavelel k odchodu na hřbitov. Byla to jediná akce z celých svátků, kterou jsem si opravdu užila. Ten kouzelný kruhový hřbitov nazdobený a rozsvícený, to bylo úžasné. I proto, že jsme znali všechny lidičky, co jsme potkali a se všemi si popřáli. Překotné přípravy, stres a povinné návštěvy 2. babičky, tak přesně to jsem už nechtěla. Jako mladá maminka jsem se sice taky hodně honila, abych všechno zvládla na 100 procent. Pak mi jednoho dne došlo, že opakuji chyby po své mamince a začala jsem zpomalovat. Dnes jsem 24.12. docela odpočatá. Nic mne už nehoní, na všechno mám čas. Co nestihnu, nevadí. Je to dáno nejen poznáním, ale i tím, že jsem v důchodu. Přeji všem pevné zdraví a pohodu.
Jana Šenbergerová
Ve chvíli, kdy jsem chtěla odkliknout pět hvězdiček, naskočila reklama a já jich dala míň. Už podruhé budeme o Vánocích jen dva a konečně se mi začínají líbit. Spolu se vždycky nějak domluvíme a co nechceme, nemusíme. Nikdy jsem neměla ráda velké rodinné akce, a to mi zůstalo. Nejhezčí bývaly Vánoce, když byly děti malé. S vnoučaty jsem je zažila jen jednou, když manžel zemřel. A žiju.
Jana Porcalová
Popsala jste to, paní redaktorko, přesně, jak to cítím i já. Nevím, proč se mám nutit do "veselých Vánoc", když já si tento slunovratový čas tak krásně prosmutím v duchu zimní přírody. Přemluvím se jen nerada, kvůli manželovi, který lpí na tradicích. I moje padesátileté "děti", o vnucích nemluvě, strhává ta pozlátková nakašírovaná nálada, nerozumí mi, že už jsem z ní vyrostla. Pochopila jsem, že tuto oslavovací vřavu si lidé vymysleli jako terapii proti depresivnímu zimnímu času, je známé, že práce při přípravách oslav osvobozuje od černých myšlenek. Napadlo mne to hlavně při čtení Gulbranssenovy knihy Věčně zpívají lesy, kde jsou popisovány Vánoce a hlavně přípravy na ně jako velká událost v době nepředstavitelně dlouhé a temné norské zimy. Byla jsem tam několikrát, i když ne v zimě, ale myslím, že ta zvláštní atmosféra a pochmurnější nálada je tam daná přírodou celoročně. U nás se tento radostný svátek postupně změnil na svátek obžerství a nákupů, kdy si lidi místo léčení stresů spíš další deprese přidávají.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.