Budu na Vánoce poprvé sama. Je to zkouška odvahy, říká vdova Alena (69)
Ilustrační foto: Ingimage

Budu na Vánoce poprvé sama. Je to zkouška odvahy, říká vdova Alena (69)

8. 12. 2021

Když slyším řeči o Vánocích, dělá se mi zle. Už si ani nepouštím televizi, protože jsou v ní pořád ty vlezlé vánoční reklamy. Letos mě čekají první Vánoce bez manžela. Zemřel na jaře.

Vím, že je spousta lidí o Vánocích sama a nevidím v tom nic špatného, jen mě štve to, jak se o Vánocích pořád mluví, jak jsou spojovány s tím, že člověk musí být v okruhu rodiny a podobně. Ano, jsou to rodinné svátky, ale když jsem ovdověla, uvědomila jsem si, jak hodně zbytečných stresů si kvůli nim vytváříme.  Manželův syn se mě nedávno opatrně zeptal, s kým budu o Vánocích. Odpověděla jsem, že sama, ať si nedělá starosti. Byl rozpačitý, nevěděl, co říct. S jeho ženou se úplně moc nemusíme, navíc oni každý rok tráví Vánoce s dětmi a přáteli na horách. Přece po nich nebudu chtít, ať mění zvyky a přijedou ke mně, do malého bytu na ostravském sídlišti. Co by tu dělali? Děcka by se nudila. A to sem mají jet na jeden, dva dny z Prahy? Nesmysl. Mně se s nimi na hory nechce. Přece se nenasáčkuju na chatu k jejich příbuzným jen proto, že jsem ovdověla a zvyk velí nebýt na Vánoce sama. Přece po nebudu po dospělém mužském požadovat, ať najednou tráví Vánoce s macechou, když jsme toto nikdy nepraktivoali.

Je mi šedesát devět let, manžel byl o rok starší. Brali jsme se, když mi bylo třicet, u obou šlo o druhé manželství. Manžel měl zmíněného jediného syna. Vycházela jsem s ním dobře, ale žil s mámou v jiném městě, tak jsme se vídali ne moc často. S manželem jsme děti neměli. Takže jsem vlastně úplně sama, sestra zemřela už dávno, měla autonehodu. Rodiče už taky nemám.

Počítala jsem s tím, že se to může stát, že jednou budu na světě sama. Když člověk nemá děti, rodinu, musí s tím počítat a nemůže pak fňukat. Nechci, aby moje vyprávění působilo jako fňukání, ale k sepsání pocitů mě přimělo to sílící předvánoční šílení. A tak trochu strach, jak konec roku zvládnu.

Manžel zemřel po krátké nemoci, vlastně jsem ráda, že se dlouho netrápil. Říkal mi, že je rád, že o něj nemusím pečovat, že by mi nechtěl zůstat na krku. Máme v okolí případ, kdy se žena už šestým rokem stará o nemohoucího muže a je smutné pozorovat, jak je unavená. Přesto si v poslední době říkám, že aspoň má proč bojovat, být silná. A třeba i zdobit byt, nakupovat dobroty. Má motivaci, chce udělat manželovi a rodině pěkné Vánoce, protože si říká, že třeba další rok už takové nebudou. Já motivaci nemám vůbec žádnou. Vlastně nevím, co chci. Jestli si nazdobit aspoň větvičku a pěkně si prostřít sama pro sebe, uvařit si sama pro sebe? Nebo předstírat, že Vánoce nejsou? Namazat si chleba máslem a zalézt s knížkou do postele? Vzít si prášek na spaní? Uvažovala jsem, že bych si zaplatila nějaký pobyt na horách, jenže v téhle covidové době by to beztak nakonec neklaplo a navíc se mi nechce vyhazovat peníze, protože mě začal drtit strach ze zvyšujících se cen energií.

Každý nový den jsem víc a víc unavená, bez nálady, mrzutá, podrážděná. Vybavuju si, jak jsme s manželem o Vánocích chodívali na procházky, měli jsme takový rituál, že jsme chodívali na jedno místo v Beskydech a nechávali tam v lese dobroty pro zvěř.

Nedávno mě tak přemohl smutek, že jsem si oblékla svetr po manželovi, celá se do něj zachumlala a brečela do rukávu.

Vlastně se mi nich zlého nestalo. Ve vyšším věku člověk musí počítat, že jednou může zůstat sám. Jsem zdravá, mám určité malé úspory, mám pěkný byt. Vdov jako já jsou spousty, mnohé jsou na tom hůř. Mají starosti s nevyvedenými dětmi, finanční problémy nebo bojují s vlastními nemocemi. Vím, nemám si na co stěžovat a celou dobu od smrti manžela neskuhrám.

Přesto se nadcházejících dnů bojím. Nevím proč, ale myslím si, že o Vánocích se ukáže, jestli jsem se vůbec s Petrovou ztrátou vyrovnala nebo to jen sama sobě předstírám. Bude to taková zkouška odvahy, vyrovnanosti, sebedůvěry.

 

Alena, 69 let, ovdověla v 68 letech. Napsáno pro neziskový portál vdovyvdovam.cz. (fotografie je ilustrační).

 

ovdovění Vánoce
Autor: Redakce
Hodnocení:
(4.9 b. / 27 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Hanka Smrckova
Pani,Aleno neda mi zeptat se jak jste to zvladla ja zoufale ale paradoxne je dnesek horsi nez vcerejsi den,preju hodne sil.....
Hanka Smrckova
Dobry den pani Aleno,vim.jak se citite a rozumim vam,ja jsem.ovdovela letos v kvetnu,manzel.odesel velmi necekane,nahle a rychle behem par minut.Pisu vam protoze i ja budu ve svych sedesati letech poprve v zivote na vanoce sama.Priznam se ze ja mam panickou hruzu z te samoty ktera me ceka manzel byl pro me vsim byl moje vsechno,moje bolest je umocnena jeste datumem 20.12.vyroci nasi svadby,bojim se te dlouhe samoty v praci mame volno az do 2.1.stejne jako vy nechci nikomu narusit zavedene ritualy a nechci byt na obtiz,moje sestra nema cas na me truchleni prestoze je v duchodu.zije si svuj zivot obcas zavola.Priznam se ze ja sedm a pul mesice po odchodu manzela se citim daleko hur a pocituji vetsi a vrtsi bolest z jeho ztraty.Ja na Stedry den prostru pro dva ale vecere zadna nebude.Preji nam obema hodne sil a ano vanocni reklamy jsou nesnesitelne...pokud by jste se chtela zkontaktovat adresa je hansmrk@gmail.com, Hanka
Eva Kopecká
Paní Aleno, moc Vám držím palce. Už jsem taky byla na Vánoce sama. Bylo to po rozvodu. Nechtěla jsem oběma samostatně žijícím dětem narušit ty první společné svátky s partnery. Ano, měla jsem obavy. Ale zvládla jsem to líp, než jsem čekala. Bylo to o to horší, že to byly první ale zároveň poslední Vánoce v jiném bydlení, provizorním. Ale o to lepší, že mi bylo o nějakých 15 let méně. A že rozvod není konec světa. S úmrtím ho nelze srovnávat. Člověku je smutno z toho, že stárne a že lidi kolem něj víc odcházejí. To je to, s čím se těžko smiřujeme....
Jana Marie Melounova
Letos to budou druhe vanoce bez manzela. Minuly rok jsme vsichni i s detmi byli u moji maminky. Letos nic neplanuji. Mozna se s dcerou projdeme vecer Prahou. Zivot se mi obratil vzhuru nohama v dobe, kdy se meni vse kolem nas. Vzpominam na sveho muze s velkou laskou a jsem na sebe docela hrda, co jsem za tech 16 mesicu dokazala zvladnout. V prvnich mesicich pomohla klinicka psycholozka, fb skupina vdovy a vdovci s detmi i bez a moje deti. Žadne prasky, zadny alkohol. Postupne jsem zacala vnimat vice svet kolem sebe, poznavam nove lidi, ale jsem docela rada i sama. Doufam, ze brzy dojdu k bodu smíření...mozna, snad..mi chybi jen krucek. Drzim vam vsem ovdovelym palce, svet jde bohuzel nemilosrdne dal a je to velka zivotni zkouska. Drzte se. A na vanoce si pustme nejakou komedii nebo detektivku..
Lenka Kočandrlová
Já bych se z Vánoc nepodělávala,nakonec je to jen pár dní,tak co. Je to vše takové uměle nadnesené,aby lidi co nejvíc utráceli,přežírali se a rádoby se radovali. Kdybych byla sama,tak bych si udělala malý stromeček,něco jako vánoční jídlo,kafe a nějaké sušenky a šla se projít někam do přírody.Pak bych si četla nebo se dívala na TV a šla spát jako jindy. Smutek by mě asi taky napadl,ale za to Vánoce nemůžou,spíš ta tma a nedostatek slunce. Takhle s manželem to nepřeháníme,tu pohodu máme v důchodu každý den.....nejen na Vánoce.
Hana Polednová
Paní Alenko, vím, jaké to je. Jsem už 9 let vdovou. A nejen první vánoce byly bez manžela krušné. Samozřejmě mám milující děti, u kterých trávím od té doby celé vánoční svátky, ale ten smutek mě pokaždé dožene u štědrovečerní večeře a vánočního stromečku. Vždyť jsme spolu byli 42 let ve velmi spokojeném manželství. Přeji hodně sil a hlavně zdraví, to budete nejvíc potřebovat do dalších let.
Petr Dvořák
Jsem sám a vánoční atmosféru si užívám už dva týdny. Žádné shánění, pečení, balení . . . rozhodně nebudu narušovat Štědrý večer svoji přítomností u dětí. Pohodička, klídek, co jsem nestihl přes rok, nestojí za to, abych teď doháněl. Dnes u nás napadl sníh a ještě padá, tak vezmu večer bufana a půjdeme se projít po ztichlém sídlišti. Nebudu čekat, až si to "užiji" o zablácených Vánocích. Vzpomínkám se nebráním, ale jen s troškou smutku po něčem, co už se nikdy nevrátí. Stresující vzpomínky jsou na nic, oslabují člověka. Pravda, nejde to na povel. Je to cíl, ke kterému ne každý najde cestu.
Danka Rotyková
Paní Alena zažívá bezesporu nejtěžší chvíle v životě. Ztráta životního partnera je velký stres, ale období poté je také hodně těžké. My, kteří jsme také ovdověli, umíme docela dobře pochopit, co Alena prožívá. Měli bychom si ale přiznat, že na tom nejsme všichni stejně. Nezbude jí nic jiného, než tyto svátky přežít a pokusit se v budoucnu o sblížení s přìtelkyní nebo přítelem z blízkého okolí, který má podobný zájem. Paní Aleně přeji hodně zdraví a psychické síly. Škoda, že se ve svém vyprávění nezmínila o svých zálibách, na které třeba celá léta neměla čas. K některým se totiž ve stáří vracíme a drží nás nad vodou. Je třeba hledat a dělat si malé radosti.
Jiřina Tomášková
Paní Alenko, velice Vás chápu. Sama jsem ovdověla v 41 letech. Nebyla jsem úplně sama, měla jsem sedmnáctiletou dceru, přesto to bylo těžké. Ale stejně jako Vy jsme o Vánocích zůstaly doma, nechtěly jsme někomu narušovat atmosféru. Má to své výhody, prožijete svátky podle svého, nemusíte se nikomu přizpůsobovat. Mně pomáhalo si plánovat i drobné činnosti, psala jsem si jejich seznam. A když mě pohltil smutek, sebelítost, vztek na osud, podívala jsem se do seznamu a začala něco dělat. Soustředění na činnost mě přivádělo na jiné myšlenky a pomáhalo přežít těžké chvíle. Přeji Vám hodně sil, z Vánoc si vyberte jen to, co Vám bude příjemné. Jiřina
Anna Potůčková
Paní Aleno, držím pěsti, aby byly nadcházející Vánoce pro Vás příjemné i když budete sama. Já sama neporadím, vdova nejsem a bojím se doby, kdyby manžel odešel. Máme manželství spokojené, trvá již 37 let a opravdu si tu situaci být vdovou zatím nedokáži představit.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.