Žili byli pod lesem v chaloupce babička a děda. Jednou se vraceli z procházky zasněženou krajinou a pod smrčkem se krčily dvě kočičky. Třepaly se zimou a mňoukaly hladem.
Babička je strčila pod teplý svetr a koťátka začala příst a vrnět blahem. Když si potom zaplnila bříška teplým mlíčkem a stočila se do klubíčka před hřejícími kamny, věděli jejich zachránci, že už u nich zůstanou. Z jedné kočičky se vyklubal kocour a dostal jméno Kryšpín a jeho sestřička dostala jméno Rozárka.
Přišlo jaro, všechno se zazelenalo a krásně rozkvetlo. Rozárka se nejraději zdržovala doma v teple a přes okno pozorovala dění okolo domečku. Ptáčky na krmitku a slepice na dvorku. Nemohla si při tom nevšimnout černého kocoura, který se každý den vyhřival u nich na dvorečku a s láskou upíral oči k jejímu oknu. Byl to kocour Mikeš, tulák a bezdomovec. Babička mu vždycky podstrčila něco k snědku. Kryšpín odhalil vznikající kočičí lásku, ale nebylo mu to moc po chuti. Jednou si na Mikeše počíhal a chtěl mu "vyprášit kožich." Mikeš se však nezalekl a pro Rozárku byl připraven položit i život.
"Jestli chceš moji sestru za ženu, musíš splnit tři úkoly a dokázat, že jsi neohrožený Mikeš. Tady je první úkol. Na půdě, kam babička dává sušit cibuli, česnek, ořechy a bylinky, mají myši rej. Když je pochytáš nebo vyženeš, bude mít velkou radost." Splnění takového úkolu byla pro Mikeše hračka, chytání myší byl jeho každodenní úděl. Když měl splněno, seznámil ho Kryšpín s úkolem druhým. "Děda si stěžuje, že mu záhonky a trávník na zahradě neustále přerývá krtek a všude dělá krtčí hromádky. Když se ti podaří ho vyhnat, budeš blíž cíli".
Mikeš se s krtkem dobře znal, byl to jeho jediný kamarád, se kterým si po nocích povídal. Nedalo mu moc práce přesvědčit ho, aby se odstěhoval k sousedům na zahradu. Slíbil mu, že ho tam bude navštěvovat. Zbývalo už jen splnění třetího úkolu. "Babička plakala, že jí kuna do rána zakousla dvě slepičky. Kuna je těžký soupeř, když ji přemůžeš, je Rozárka tvoje." Mikeš věděl, že pro lásku k Rozárce udělá cokoliv. Protože byl i velký filuta, nemusel použít žádné násilí. Za díru do kurníku nastražil pytel a kuna zlodějská do něho, nic netušíc, vlezla.
S úlovkem už si poradil dědeček, který šel zrovna do lesa na houby a pytel s vetřelcem vzal s sebou. Protože zabloudil, dalo mu hodně práce najit houby i svůj domeček. Zmatená kuna, kterou z pytle vypustil, ještě dnes nevi, kde je. Úkoly byly splněny a mohla se chystat svatba.
Mikeš našel hodnou manželku a nový domov. Kryšpín statečného, vypečeného švagra a kamaráda. Za pár měsíců po svatbě se narodila tři krásná koťátka a z chaloupky pod lesem se stalo kočičí království.
