Úvodní foto: autorka

Před Vánocemi v kostele

22. 12. 2021

Můj příběh

Autor: Věra Ježková

Hodnocení:

(5 b. / 27 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Jarmila Komberec Jakubcová 23.12.2021 08:12

Zajímavý příběh. Dík

Věra Ježková 22.12.2021 22:00

Danielo, já vím, že to byl překlep. Aleno, také vám děkuji.

Alena Švancarová 22.12.2021 21:12

Do kostela chodím ráda,postojím,rozjímám,připadám si jako v jiném světě.V tento čas,chtě,nechtě jsme citlivější a cítíme v sobě lásku.Hezké povídání.

Daniela Řeřichová 22.12.2021 20:35

Věro, mám ráda tvé články, a nechápu, jak se mi na mobilu podařilo nedat zasloužený počet hvězdiček, omluva.

Věra Ježková 22.12.2021 20:10

Moc vám děkuji. Byl to silný zážitek, i když vlastně obyčejný. Přeji vám hezké Vánoce. :-)

Jana Šenbergerová 22.12.2021 19:47

Moc hezké vánoční setkání mezi nebem a zemí. Věrko, přeji ti sváteční klid a pohodu.

Jitka Hašková 22.12.2021 19:46

Věrko, díky za krásný příběh. Tento kostel vůbec neznám, je velmi krásný.

Martina Růžičková 22.12.2021 19:22

Setkání s pejskem přišlo v tu pravou chvíli, aby utěšilo. :-) I když bydlím hodně blízko, uvnitř tohoto kostela jsem byla jen jednou. Už je to hodně dávno, tak jsem ráda, že mi ten zajímavý prostor fotky připomněly.

Blanka Lazarová 22.12.2021 19:09

Pěkný kostel, doufám, že ho někdy navštívím. Děkuji.

Eva Mužíková 22.12.2021 19:01

Věrko, ten betlém, ale vlastně celý kostel je nádhera sama. Ten okamžik souznění s malým pejskem jsi popsala tak hezky, že jsem dotek toho malého teplého jazýčku cítila i na své ruce, jako bych tam byla s Tebou.

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Lucie (51 let): O muže jsem pečovala, přesto stále slyším, že jsem zlatokopka

Když jsme měli svatbu, bylo mi třicet a Honzovi přes padesát. Rodiče i přátelé říkali, že je bláznovství brát si tak výrazně staršího partnera. Honzovi známí tvrdili, že si ho beru jen kvůli peněz. Byl totiž úspěšný, měl několik firem. Když onemocněl, neštěkl po něm ani pes a pomáhala jsem mu jen já.

Redakce

Zápisník starého muže: Zmýlená platí

V těchto dnech nám masmédia připomínají události ze srpna 1968. I já se zahloubávám do vzpomínek z této doby a následující normalizace. To už rok jsem byl doma po vojně, tedy nejvyšší čas osamostatnit se a založit vlastní rodinu.

Zdeněk Folvarčný

Když se sejdou prostatici, nejde to

Minulý týden jsem byl účastníkem srazu prostatiků. Ne, nejsem v žádné pacientské organizaci sdružující muže postižené nemocemi předstojné žlázy, jak se prostatě odborně říká. Byl to sraz ještě žijících spolužáků z vysoké školy, který se koná jednou za dva roky.

Antonín Vácha