FOTO: Soňa Prachfeldová

Takový všední obyčejný den

18. 1. 2022

Můj příběh vzpomínky

Autor: Soňa Prachfeldová

Hodnocení:

(5 b. / 36 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Jitka Hašková 23.1.2022 10:28

Moc hezký článek a zajímavé fotky. Děkuji.

Soňa Prachfeldová 23.1.2022 09:51

Děkuji všem za milé komentíky. ♥

Marie Ženatová 23.1.2022 05:30

Milá Soničko moc Ti děkuji za překrásné vyjádření o jednom z tvých obyčejných všedních dnů* Podle mne jsou všechny tvoje dny určitě pohodové a ne obyčejné*

Jarmila Komberec Jakubcová 22.1.2022 08:32

Soničko moc zajímavý článek i fotky. Dík

Jana Kollinová 21.1.2022 13:54

Díky článku a fotografiím jsem se mohla virtuálně toulat krajinou, kde nyní bydlím, nahlédnout do míst, která mi byla dosud utajena. Prohlížím fotografie a v uších mi zní píseň: "Vlasta Průchová - Docela všední, obyčejný den .." Krásné. děkuji

Helena Přibilová 21.1.2022 11:37

Děkuji za krásný článek a zvláště "dovětek". Taková slova bychom si měli vzít k srdci.

Soňa Prachfeldová 20.1.2022 09:44

Moc všem děkuji za milé odezvy♥

Hana Rypáčková 20.1.2022 09:05

Soňo, to je hezké. Synovec pokračuje v tvorbě rodokmenu a skenujeme si fotky a posíláme s bratranci. Dělám filmíky vnoučkům.. A oni mně. Děti rostou a vyspívají tak rychle...Dvě dcery jsou již babičkami..

Dana Kolářová 20.1.2022 09:02

Soni, ať Ti vyprávění plyne lehce a pokojně.

Dagmar Bartušková 19.1.2022 20:07

Soňo, moc pěkně napsáno.

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Hříchy mládí: Tričko a košile

Tak marně přemýšlím o nějém hříchu z v mého mládí. Byla jsem dítě, které dělalo vše, jak má být.…

Jitka Chodorová

Příběh o přátelství

V posledních týdnech jsem byla několikrát postavena před otázku, co je v mém životě důležitější. Zda přátelství, nebo partnerství (neboli láska).

Daniela Lender Chaloupková

Husa a čepice

Ten rohový jednoposchoďový činžák s červenohnědou omítkou a ornamenty na římsách stál na klidném předměstí Českých Budějovic. Navzdory předjaří válečného roku 1945 v něm vládla mírumilovná atmosféra.

Miroslava Schusterová

Tenkrát ve Studnicích u Hlinska

Naše maminka nám často vyprávěla, jak jako malá jezdívala do rodného kraje své maminky a tatínka, tedy naší babičky a dědečka. Babička se narodila v Jasném Poli a dědeček ve Studnici, blízko Hlinska v Čechách. Pak se přestěhovali do Prahy a vzpomínky zůstaly jen ve vyprávěních.

Ami Zahradníčková

Děkuji osudu za prožité dny

Eliška stojí u okna a vzpomíná... Venku prší, houstne soumrak, za chvíli bude tma a další den je za námi. Za pár dnů to bude rok, co navždy odešel můj Jiří. Můj princ. Vlastně nikdy nebyl můj, byl manželem jiné ženy, ale co nás k sobě poutalo, mi už nikdo nikdy nevezme.

Daniela Lender Chaloupková