Marie Hrádková
28.1.2022 11:42
Chybí zde kategorie babička, která nerozmazluje a nedá jim úplně všechno co chtějí, protože je rozmazlují rodiče, kteří jim také koupí vše , co si dětli zamanou.
Marie Ženatová
28.1.2022 04:05
Asi patřím do kategorie - Pohlídám kdykoliv * Když byla má vnoučátka menší a mívala jsem je zde často a ve větším množství, tak jsem byla vždy večer tak unavená, že mi večer téměř "museli všichni pomáhat dát nohy na postel" ? Ale zvládali jsme to dobře, teď už jsou o hodně větší a jsou mými velmi dobrými pomocníčky jak na zahradě, tak v objasňování nových technologií třeba na novém mobilu nebo s počítačem. A ten nejmladší pravnouček? Snad budu třeba někdy na jaře vozit i kočárek ?
Alena Velková
27.1.2022 12:08
Když je nevidím, tak se mi po nich stýská a těším se na ně. Po měsíci babičkování se těším, jak se mi po nich zase bude stýskat :-))
Magda Škodová
26.1.2022 22:02
A jak se nazývají babičky a dědečci, kterým kovidový teror zakazuje cestovat za vnoučaty do zahraničí?
Soňa Prachfeldová
26.1.2022 16:09
Nejvíce nás potřebují ti malí a jejich rodiče též, když jsou prázdniny, nebo malá nemoc, ti velcí se uz sami rozhodují, kdy přijdou , kdy jim to vyjde. A každá chvíle s těmi , kteří ještě tu babcu potřebují, je krásná. A rychle nám ta vnoučata vyrůstají.
Daniela Řeřichová
26.1.2022 16:01
Nepatřím do žádné skupiny. Řízením osudu jsme se s manželem starali o vnoučata od narození víc než je obvyklé, avšak ne na úkor naší práce a našich zájmů. Dnes jsou to prima parťáci středoškoláci, baví nás být spolu i několikrát v týdnu. Považuji tento vztah za velký dar. Přeji všem, aby si prožili šťastné chvíle s vnoučaty v jakémkoliv věku.
Jan Zelenka
26.1.2022 15:51
Já určitě patřím k těm "domáhajícím se". S vnučkou si už moc nepohraji, bylo jí 34 let. Bohužel osud a covid mne připravil o dva pravnoučky, kteří na rozdíl ode mne žijí spokojeně v Praze a v dnešním čase jsou časté návštěvy rizikové. Co se dá dělat. Ještě, že jsem jim slíbil, že spolu oslavíme moji osmdesátku. A takové sliby se mají plnit, ne?
Zdenka Soukupová
26.1.2022 13:17
Moc hezky napsané. V několika popsaných kategoriích se poznávám. Babičkuju moc ráda (když to není pořád...) :-)
Lenka Kočandrlová
26.1.2022 12:08
Já se těším,až vnučce budou tak 2-3 roky,pak už s ní bude nějaká zábava,hra a domluva.Mimina nemusím.Nejhezčí na vnučce je to,že se může po použití vrátit rodičům....
Jana Hošková
26.1.2022 11:32
Hezky napsané ! Sice jsem kategorie "Pohlídám, kdykoliv je potřeba", protože čas strávený s vnoučaty rozhodně nepovažuji za promrhaný, ale naopak. I babičky mohou ještě "vychovávat" a leccos naučit. Samozřejmě že večer kolikrát už padám únavou, ale nelituju. Navíc toho naštěstí ještě mimo hlídání dost stihnu, zajímám se totiž o všechno a sama se nepřestávám stále učit něco nového. :-))
Načíst starší příspěvky