To byly časy...

31. 1. 2022

Můj příběh Zimní soutěžení 2022

Hodnocení:

(4.9 b. / 32 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Marie 00000 31.1.2022 13:10

Drahanská vrchovina - tu znám. :) :) Hezké povídání...

Alena Švancarová 31.1.2022 12:18

Moc hezké povídání o dětství.S chutí jsem to četla.

Rostislav Mraček 31.1.2022 11:36

Úžasné! Děkuji vám za vzpomínky na Protivanov. A obdivuji vašeho tatínka, že si při té dřině našel čas na ty pěkné perokresby.

Marie Ženatová 31.1.2022 11:26

Děkuji moc redakci za zařazení článku, ještě jsem tam našla dvě chyby, které už bohužel nemohu odstranit. Prostě už teď vím, že raději si svůj článek musím přečíst vícekrát a teprve pak kliknout "zveřejnit". Jen jsem ještě chtěla doplnit alespoň jednu větu - bohužel už to také nejde, tak alespoň ji napíši do diskuze: Když jsem o svém dětství před léty vyprávěla menším vnoučátkům, tak mi tehdy moje nejstarší vnučka řekla, že jsem žila v "době mamutů". Ovšem teď mi už odrostlejší vnoučátka říkají, že jsem měla skutečně "pestrý a zajímavý život" ...

Alena Velková 31.1.2022 11:09

Hezká vzpomínka a obrázky od tatínka pohladí a zahřejou!

Libuše Křapová 31.1.2022 11:06

Krásné vzpomínání na krásné dětství :-)

Zpět na homepage Zpět na článek

Lucie (51 let): O muže jsem pečovala, přesto stále slyším, že jsem zlatokopka

Když jsme měli svatbu, bylo mi třicet a Honzovi přes padesát. Rodiče i přátelé říkali, že je bláznovství brát si tak výrazně staršího partnera. Honzovi známí tvrdili, že si ho beru jen kvůli peněz. Byl totiž úspěšný, měl několik firem. Když onemocněl, neštěkl po něm ani pes a pomáhala jsem mu jen já.

Redakce

Moje dovolená před šedesáti lety: Horčáky

Po maturitě jsem nastoupila do kanceláře. Byla to moje první dovolená. Dva týdny.

Vlastimila Kosorínová

Přízrak v nočních ulicích, aneb přílišná hygiena škodí

Tak se mi zase zadařilo. Odpoledne jsem jen tak lehce poklízela, protože vlastně žádný binec nebyl a čerstvě vykoupaná jsem trávila večer zachumlaná v měkoučkém županu v křesle ve společnosti slečny Marplové. Idylka.

Iveta Markusová

Velká voda v Bohumíně aneb Jak se stát Robinsonem

Jdu po chodníku a vidím, že starosta má otevřené okno. Sláva, potřebuji s ním něco projednat. Třeba na mě bude mít tři minuty času. Pro jistotu z chodníku telefonuji. Sekretářka zvedá telefon a na můj dotaz, zda je na radnici starosta a zda mohu přijít, tlumočí tento dotaz na patřičná místa.

Hana Práglová

Když nakupuje oděvy dáma středního a vyššího věku

Léto už sice skončilo, ale myslím, že není na škodu si tak trošku zavzpomínat na teplé dny. Jakmile se začne blížit léto, nám ženám se vynoří dva odvěké, siamsky spojené problémy: 1. co na sebe (šaty?) a 2. co pod ně.

Iveta Markusová